Studie: dnešní rekordní vedra mohou být jen předzvěstí horších vln

Extrémní vlny veder, které svět zaznamenal v posledních letech, mohou být jen předzvěstí toho, co přinese klimatická změna. K tomuto závěru dospěla nová studie, kterou vedl výzkumník Philipp Aglas-Leitner z berlínské Freie Universität a která vyšla v odborném časopise Nature Communications. Autoři upozorňují, že dosavadní rekordní horka nemusejí představovat strop toho, co lze v budoucnu očekávat.

Podle studie mohou být budoucí vlny veder výrazně závažnější než ty, které lidé zažili dosud. Jejich dopady se přitom nemusejí omezit pouze na intenzitu, tedy na samotné teplotní maxima. Výsledky naznačují, že epizody extrémního horka mohou trvat podstatně déle, než na jaké jsou společnosti zvyklé, a zároveň mohou zasáhnout mnohem rozsáhlejší oblasti. Právě kombinace těchto tří faktorů, tedy délky, plošného rozsahu a závažnosti, činí zjištění z hlediska připravenosti na budoucí klima obzvlášť relevantní.

Práce se zaměřuje na to, jak moc se mohou nejhorší možné scénáře lišit od událostí, které již byly zaznamenány. Z jejích závěrů vyplývá, že extrémy posledních let nelze považovat za vrchol, ale spíše za první varování. Jinými slovy, to, co dnes vnímáme jako výjimečné, se může v budoucnu stát součástí širšího spektra možných událostí, v němž se objeví i výrazně horší případy.

Vlny veder patří mezi nejnebezpečnější projevy měnícího se klimatu. Dlouhodobé horko zatěžuje lidské zdraví, vodní zdroje, zemědělství i energetické soustavy. Čím déle epizoda trvá a čím větší území zasahuje, tím obtížnější je pro postižené oblasti vzájemná pomoc a tím větší tlak vzniká na infrastrukturu i na zdravotnické systémy. Studie sama o sobě nepopisuje konkrétní opatření, její výsledky však podtrhují, že plánování adaptace by nemělo vycházet jen z dosud pozorovaných událostí.

Autoři tím přispívají do debaty o tom, jak realisticky odhadovat rizika, která klimatická změna přináší. Pokud mohou být budoucí extrémy znatelně horší než ty minulé, měly by se podle nich tomuto faktu přizpůsobit nejen vědecké modely, ale i praktické přípravy měst, obcí a institucí na období mimořádného horka.

Zveřejnění studie v časopise Nature Communications znamená, že práce prošla odborným hodnocením. Nature Communications patří mezi zavedené vědecké časopisy věnované širokému spektru přírodních věd, včetně výzkumu klimatu. Výzkum vedený Philippem Aglas-Leitnerem se tak řadí k dalším analýzám, které se snaží lépe pochopit, jak se mohou projevy extrémního počasí vyvíjet v dalších desetiletích.

Zjištění z Berlína připomíná, že rekordní léta posledních let nemusejí být novou normou, ale spíše mezistupněm. Pokud se potvrdí, že budoucí vlny veder budou delší, plošně rozsáhlejší a závažnější, budou se muset společnosti vyrovnávat s podmínkami, které dosud nezažily. Studie tak slouží jako další podnět k tomu, aby se riziko extrémního horka bralo v plánování vážně a aby se počítalo i s událostmi, které dnes ještě leží mimo běžnou zkušenost.