NASA vypustila teleskop Nancy Grace Roman, míří k Lagrangeovu bodu L2

Vesmírný teleskop Nancy Grace Roman, jeden z nejambicióznějších projektů americké kosmické agentury NASA za poslední roky, se vydal na cestu vesmírem. Ke startu došlo 30. srpna 2026 v 7:26 amerického východního času (11:26 UTC) z Launch Complex 39A na Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Na oběžnou dráhu jej vynesla raketa SpaceX Falcon Heavy.

Podle NASA proběhl start i následné operace hladce. Tým řídicího střediska získal telemetrická data od teleskopu už během sedmi minut po startu, což potvrdilo, že se přístroj oddělil od nosné rakety bez problémů a míří na svou plánovanou trajektorii.

Teleskop nyní čeká cesta dlouhá přibližně 1,5 milionu kilometrů k druhému Lagrangeovu bodu (L2), tedy ke stejnému místu ve vesmíru, kde už několik let operuje i teleskop Jamese Webba. Právě tato lokalita, kde se gravitační síly Země a Slunce vzájemně vyvažují, umožňuje sondám udržet stabilní pozici s minimální spotřebou paliva a zajišťuje také výhodné podmínky pro pozorování bez rušivého vlivu tepla a světla ze Země.

Hlavním posláním mise Roman je prozkoumat takzvaný skrytý vesmír – tedy jevy a struktury, které dosud unikaly pozornosti existujících observatoří. Vědci si od teleskopu slibují odpovědi na zásadní otázky týkající se vzniku a vývoje vesmíru, role temné hmoty a temné energie i konečného osudu kosmu. Roman by měl také přispět k hledání exoplanet a napomoci porozumění tomu, jak se galaxie formovaly a měnily v průběhu miliard let.

Klíčovou předností nového teleskopu je jeho neobyčejně široké zorné pole. To je podle NASA přinejmenším stokrát větší než u Hubbleova vesmírného teleskopu, což umožní zachytit mnohem rozsáhlejší oblasti oblohy najednou a provádět tak systematické přehlídkové mapování vesmíru v měřítku, jaké dosud nebylo možné. Díky tomu bude Roman schopen sledovat vývoj kosmických struktur na mnohem větších vzdálenostech a s vyšší statistickou přesností než jeho předchůdci.

S tak rozsáhlým zorným polem souvisí i enormní objem dat, který teleskop bude produkovat. Podle odhadů NASA by měl Roman generovat přibližně 1,4 terabajtu dat denně – množství, které klade vysoké nároky na zpracování a archivaci informací na Zemi a bude vyžadovat sofistikované systémy pro analýzu obrovských datových souborů.

Srdcem teleskopu je 300megapixelová infračervená kamera, hlavní vědecký přístroj celé mise. Podle plánu NASA by měla být zapnuta a otestována během několika týdnů od startu. Poté bude následovat důkladná fáze kalibrace a ověřování všech systémů, než teleskop zahájí ostrou vědeckou činnost.

Veřejnost se první snímky pořízené teleskopem Roman dočká na začátku roku 2027. Právě tyto první záběry budou pro vědeckou komunitu i širokou veřejnost prvním důkazem toho, jak výkonný nástroj NASA k pozorování vesmíru získala.

Ředitel NASA Jared Isaacman misi označil za výjimečně úspěšnou nejen z hlediska technického provedení, ale i z pohledu řízení projektu. Podle jeho slov byl teleskop dodán před stanoveným termínem a v rámci plánovaného rozpočtu, což se u tak komplexních vesmírných misí podaří jen zřídka. Tato skutečnost je vnímána jako významný úspěch pro NASA, zvláště po zkušenostech s jinými velkými vědeckými projekty, které se v minulosti potýkaly s výraznými zpožděními i překročením nákladů.

Mise Nancy Grace Roman nese jméno po první hlavní astronomce NASA, která je považována za jednu z klíčových postav při zakládání vesmírného vědeckého programu agentury a bývá označována za „matku Hubbleova teleskopu“. Nový teleskop nesoucí její jméno by měl v následujících letech doplnit síť vesmírných observatoří, včetně Hubbleova a Webbova teleskopu, a poskytnout astronomům dosud nevídaný pohled na strukturu a vývoj vesmíru.