Silné deště mohou rychlost aljašských ledovců více než zdvojnásobit

Silné deště mohou rychlost ledovců na Aljašce více než zdvojnásobit. Ledovce přitom většina lidí vnímá jako nehybné ledové bloky, které se pouze velmi pomalu sunou po svahu vlivem gravitace a během tisíců let postupně tvarují krajinu. Podle dostupných informací ale tento obraz neplatí vždy: za určitých okolností se jejich pomalé plazení promění v prudké zrychlení.

Odborníci takový jev označují anglickým výrazem surge. Při něm se ledovec pohybuje řádově rychleji, než je u něj obvyklé. Zatímco běžně se ledová masa posouvá tempem, které je pouhým okem téměř nepostřehnutelné, během zrychlení se rychlost může násobně zvýšit. Mezi možné faktory, které mohou rychlost ledovců zvýšit, patří i intenzivní srážky.

Jde o poznatek, který mění pohled na to, jak ledovce reagují na vnější podmínky. Ledová pokrývka není jen pasivním objektem, který čeká na to, až ji roztaví teplo. Dokáže se rychle přizpůsobovat dění v atmosféře, a to i v krátkém časovém horizontu. Déšť, který na ledovec dopadá a částečně se dostává do jeho útrob a k podloží, tak může zásadně ovlivnit to, jak rychle se ledová masa sune směrem do údolí.

Článek, z něhož tyto informace vycházejí, neuvádí konkrétní data pozorování, místa ani čísla k jednotlivým ledovcům. Nelze proto říci, o které aljašské ledovce konkrétně jde, kdy k zrychlení docházelo ani o kolik přesně se jejich rychlost zvýšila. K dispozici je pouze obecné zjištění, že silné deště mohou rychlost pohybu více než zdvojnásobit. Bez dalších údajů tedy není možné posoudit, jak často a v jakém rozsahu se takové situace vyskytují.

Zrychlení ledovců patří k tématům, která vědci sledují z několika důvodů. Rychleji se pohybující led se dříve dostává do nižších a teplejších oblastí, kde taje, případně se láme a odlamuje do moře či jezer. Změny v rychlosti pohybu proto mají význam pro odhady toho, jak se ledovce budou v budoucnu chovat a jak velký podíl vody z nich může skončit v oceánech. Zmíněný poznatek o vlivu deště k tomu přidává další dílek skládanky, protože ukazuje, že na chování ledovců nemá vliv jen teplota vzduchu, ale i množství a intenzita srážek.

Vžitá představa o ledovcích jako o stálých a téměř nehybných útvarech tak neodpovídá realitě. Jejich pohyb není konstantní a může se dramaticky měnit v závislosti na podmínkách. To, co se jeví jako pomalý a předvídatelný proces, může být ve skutečnosti citlivé na krátkodobé události, jako jsou právě silné deště.

Pro oblasti, kde se ledovce nacházejí v blízkosti lidských sídel, silnic či infrastruktury, může mít schopnost ledu náhle zrychlit praktické důsledky. Rychlejší pohyb může měnit tvar ledovce, způsob, jakým uvolňuje vodu, i riziko vzniku nestabilních úseků. Konkrétní dopady na Aljašce však dostupné informace nepopisují, a proto je nelze dále rozvádět.

Shrnuto: ledovce se na první pohled jeví jako pomalé a neměnné, jenže za určitých okolností se jejich plazení změní v prudký pohyb. Silné deště k tomu mohou přispět natolik, že rychlost ledovců na Aljašce vzroste více než dvojnásobně. Podrobnější údaje o tom, kde a jak výrazně se to děje, však zatím k dispozici nejsou.