Poslední ledovce východní Afriky zmizí podle vědců do tří až pěti let

Ledovce na nejvyšších horských masivech východní Afriky – na Mount Kenya, v Ugandě a Tanzanii – čeká podle nejnovějších odhadů definitivní konec už v horizontu tří až pěti let. Vyplývá to ze Zprávy o stavu klimatu v Africe 2025, která shrnuje dosavadní vývoj a poskytuje vůbec nejaktuálnější pohled na proměnu tamní vysokohorské krajiny.

Podle zprávy se plocha ledovců na těchto pohořích za posledních 115 let zmenšila o 96 procent. Jde o jeden z nejrychlejších a nejrozsáhlejších úbytků ledu na světě, přičemž proces zrychluje zejména v posledních desetiletích. Zatímco na počátku 20. století pokrývaly ledovce rozsáhlé partie vrcholových oblastí, dnes z nich zbývají jen nepatrné zbytky, které rychle mizí.

Odborníci upozorňují, že jde o přímý důsledek globálního oteplování, které se v horských oblastech projevuje obzvlášť intenzivně. Vyšší teploty vzduchu spolu se změnami v množství a rozložení srážek vedou k tomu, že se led netvoří v dostatečném množství, aby nahradil to, co odtává. Ledovce na Mount Kenya, Kilimandžáru v Tanzanii a pohoří Rwenzori v Ugandě tak podle vědců nemají šanci se v současných klimatických podmínkách obnovit.

Klimatolog Rainer Prinz, který se dlouhodobě zabývá vztahem mezi klimatem a vývojem ledovců, uvádí, že zánik těchto ledových útvarů je již nevyhnutelný. Podle něj jde o proces, který nelze zvrátit ani výrazným snížením emisí skleníkových plynů v krátkodobém horizontu – ledovce jsou už natolik zmenšené a ztenčené, že jejich zánik je jen otázkou několika let.

Zmizení ledovců ve východní Africe má podle odborníků nejen symbolický, ale i praktický význam. Ledovce na Mount Kenya, Kilimandžáru a v pohoří Rwenzori patří mezi posledními ledovcovými útvary na africkém kontinentu vůbec. Jejich zánik bude znamenat, že Afrika přijde téměř o veškerý svůj trvalý horský led, což bude mít dopad na místní ekosystémy, dostupnost vody v obdobích sucha i na cestovní ruch, který je s existencí zasněžených a zaledněných vrcholů úzce spjatý.

Zpráva o stavu klimatu v Africe 2025 zároveň zasazuje úbytek ledovců do širšího kontextu klimatických změn na kontinentu. Východní Afrika v posledních letech čelí častějším a intenzivnějším suchům, ale zároveň i obdobím extrémních srážek a povodní. Tento rozkolísaný vzorec počasí podle klimatologů odpovídá celkovým trendům spojeným s globálním oteplováním a činí region zranitelnějším vůči dalším klimatickým extrémům.

Vědci upozorňují, že případ afrických ledovců je názorným příkladem toho, jak rychle mohou klimatické změny probíhat v citlivých horských ekosystémech, a to i v oblastech, které se nacházejí v tropickém pásmu a jsou od hlavních průmyslových center vzdálené tisíce kilometrů. Přestože rozloha těchto ledovců byla ve srovnání s velkými ledovcovými štíty na pólech nebo v Andách vždy relativně malá, jejich úbytek slouží jako významný ukazatel dlouhodobého globálního oteplování.

Podle Prinze a dalších odborníků, kteří se na zprávě podíleli, by zánik ledovců na Mount Kenya, v Ugandě a Tanzanii měl sloužit jako varovný signál pro mezinárodní společenství. Zdůrazňují, že podobný osud může v následujících desetiletích potkat i další horské ledovce v jiných částech světa, pokud se nepodaří výrazně omezit emise skleníkových plynů a zpomalit tempo globálního oteplování.

Odchod posledních afrických ledovců bude podle klimatologů také důležitým mezníkem pro vědecký výzkum – umožní totiž lépe zdokumentovat celý proces zániku horského zalednění od jeho počátku až po úplné vymizení, a to v reálném čase. Tato data by měla pomoci lépe porozumět mechanismům, které podobné procesy řídí, a případně zlepšit predikce vývoje ledovců v jiných regionech světa, kde k podobnému scénáři zatím nedošlo, ale hrozí v budoucnu.