Paleontologové vytvořili model pravěkého ptáka Concornis lacustris

Španělští a američtí paleontologové představili novou fyzickou rekonstrukci malého pravěkého ptáka druhu Concornis lacustris, který žil v dnešní Evropě přibližně před 125 miliony let, tedy v rané křídě. Model zachycuje zvíře ve chvíli, kdy přistává na větvi jehličnanu. Studie byla zveřejněna 26. září v časopise Earth History and Biodiversity.

Concornis lacustris patřil do skupiny Enantiornithes, tedy enantiornitních ptáků, kteří byli v druhohorách velmi rozšířeni. Celá skupina vymřela při hromadném vymírání před 66 miliony let. Fosilie tohoto druhu pochází z lokality Las Hoyas v provincii Cuenca ve Španělsku a vědecky byla popsána v roce 1992. Podle rozměrů rekonstrukce šlo o drobného ptáka s rozpětím křídel zhruba 30 centimetrů a délkou těla přibližně 13 centimetrů.

Autory rekonstrukce jsou Víctor G. Peco z Universidad Complutense de Madrid a Sergio M. Nebreda, který působí na Johns Hopkins University, v Natural History Museum of Los Angeles County a na Universidad Autónoma de Madrid. Pracovali ve více krocích. Nejprve vytvořili digitální model v softwaru Blender, a to na základě publikovaných kreseb a fotografií fosilií. Model poté vytiskli na 3D tiskárně z plastu. Povrch následně upravili epoxidovým tmelem a dokončili ho olejovými barvami.

Fosilní nález není úplný, a tak bylo nutné některé části doplnit. Chybějící úseky lebky a kostry autoři rekonstruovali podle jiných raných ptáků. Využili přitom lebku z Brazílie a další lebku, která pochází rovněž z Las Hoyas. Rekonstrukce tedy vychází jednak z přímých nálezů, jednak z odvození podle příbuzných druhů.

Zvláštní pozornost věnovali autoři peří. Prachové peří vytvořili z plastových vláken, zatímco letky tiskli odděleně. Počet a tvar peří odvodili z fosílií nalezených v Číně a ve Španělsku a také ze současného ptáka chocholouše zední (Tichodroma muraria). Právě ten posloužil jako moderní srovnávací vzor.

Také zbarvení modelu je odvozeno z nálezů příbuzných fosilních ptáků, nikoli přímo z exempláře Concornis lacustris. Hřbet a křídla jsou tmavohnědé, letky mají pruhování a spodní strany těla jsou světlé. Na hlavě rekonstrukce nechybí irizující modrozelený lesk. Takové barevné odvození je v paleontologii běžným postupem, přesto jde o odhad, nikoli o doložený fakt.

Model nezobrazuje ptáka jen tak ve vzduchu. Autoři jej umístili do scény, kdy zvíře přistává na větvi jehličnanu rodu Frenelopsis. Tato rostlina byla v ekosystému Las Hoyas hojná, takže rekonstrukce zasazuje ptáka do prostředí, v němž skutečně žil. Lokalita Las Hoyas je přitom známá bohatým souborem fosilií z rané křídy a poskytuje vědcům nezvykle podrobný pohled na tehdejší společenstva.

Podobné fyzické rekonstrukce mají pro paleontologii praktický význam. Nutí autory řešit anatomické detaily, které se při pouhém studiu zkamenělin snadno přehlédnou, například uspořádání letek, proporce křídla nebo způsob, jakým tělo pokrývalo peří. Zároveň umožňují prezentovat výsledky výzkumu způsobem, který je srozumitelný i mimo odbornou komunitu. Kombinace digitálního modelování, 3D tisku a ručního dokončení navíc ukazuje, jak se v oboru postupně mění technické možnosti.

Enantiornitní ptáci tvořili jednu z nejpočetnějších skupin ptáků své doby. Měli sice některé znaky společné se současnými ptáky, ale patřili k jiné vývojové větvi, která se do dneška nedochovala. Concornis lacustris je z tohoto hlediska zajímavý tím, že pochází z Evropy a z poměrně raného období vývoje skupiny.

Odborná studie nese identifikátor DOI 10.1016/j.hisbio.2026.100047. Rekonstrukce Concornis lacustris nepřináší nové fosilní nálezy, ale shrnuje a názorně spojuje stávající poznatky o tomto druhu, o příbuzných ptácích i o prostředí, ve kterém žil.