Nové rozhraní mozek-počítač z Texasu učí mozek rozpoznávat vlastní chyby

Vědci z University of Texas at Austin představili nové rozhraní mozek-počítač (brain-computer interface, BCI), které dokáže v reálném čase trénovat podvědomé rozpoznávání vlastních drobných chyb. Výzkum, zveřejněný 18. července 2026, vedl José del R. Millán, PhD., a jeho tým se zaměřil na oblast, která dosud stála spíše na okraji zájmu klinické neurovědy – schopnost mozku registrovat vlastní mikro-chyby ještě předtím, než se projeví navenek.

Systém funguje na principu dekódování elektroencefalografického signálu známého jako Error Positivity, zkráceně Pe vlna. Tento signál se objevuje krátce poté, co mozek zaznamená, že něco proběhlo špatně – často ještě dříve, než si člověk chybu vědomě uvědomí nebo než se stihne promítnout do jeho chování. BCI tento signál snímá a v reálném čase jej zpětně poskytuje uživateli formou zpětné vazby, čímž posiluje neuronální okruhy spojené s uvědoměním si chyby.

Do studie byly zařazeny dvě skupiny účastníků – jedna trénovala pomocí BCI, druhá procházela tradičním tréninkovým programem zaměřeným na zlepšení pozornosti a přesnosti. Obě skupiny absolvovaly trénink každý den po dobu pěti dnů. Výsledky ukázaly, že u skupiny využívající BCI docházelo k postupnému nárůstu amplitudy Pe vlny v průběhu tréninku, což signalizuje posílení neurální reakce na chybu. Zásadní bylo především zjištění, že skupina trénovaná pomocí BCI dosáhla výrazně lepších výsledků v detekci drobných vizuo-motorických chyb ve srovnání s tradiční metodou.

Tento přístup cílí na neurální signaturu uvědomění si chyby samotné, ne jen na chování, uvedl Millán k podstatě metody. Právě v tomto rozdílu spatřují autoři výzkumu klíčovou výhodu oproti dosavadním tréninkovým postupům, které se soustředily hlavně na výsledné chování a viditelné projevy chyb, nikoli na jejich neurální podstatu.

Podle výzkumníků má tato technologie potenciál uplatnění v celé řadě oblastí. V klinické psychiatrii by mohla pomoci pacientům s poruchami, při nichž hraje roli oslabené sebeuvědomění nebo narušené vnímání vlastních chyb. V geriatrii by mohla sloužit jako preventivní nástroj pro udržení kognitivních funkcí a včasné rozpoznávání drobných výpadků pozornosti, které se s věkem přirozeně zhoršují. Zmiňována je také možnost využití ve vysoce výkonných prostředích, kde i malá chyba může mít závažné důsledky – typicky v motorsportu nebo u chirurgů, kde rychlé a přesné rozpoznání vlastního pochybení může zabránit vážnějším problémům.

Jednou z hlavních předností nové metody je podle autorů její bezpečnost. BCI je neinvazivní a nevyžaduje užívání žádných léků, čímž se eliminuje riziko nežádoucích účinků, které bývá spojeno s farmakologickými přístupy k léčbě pozornostních a kognitivních obtíží. Trénink probíhá pouze pomocí snímání mozkové aktivity a poskytování zpětné vazby, bez zásahu do organismu.

Výzkum z University of Texas at Austin tak otevírá cestu k novému typu terapie a tréninku, který by mohl doplnit stávající přístupy v psychiatrii i preventivní medicíně. Ačkoliv byla studie provedena na relativně krátkém, pětidenním tréninkovém programu, získaná data naznačují, že cílený trénink pomocí BCI dokáže během krátké doby