Nová fosilie z Číny naznačuje, že předek hvězdic nebyl červovitý

Paleontologové popsali novou fosilii z raného kambria, která mění pohled na původ jedné z hlavních větví živočišné říše. Drobný mořský živočich druhu Yujingia glutenotunica žil přibližně před 518 miliony let a podle autorů studie naznačuje, že společný předek hvězdic, žaludovců a jejich příbuzných nebyl červovitý obyvatel nor, jak se dosud často předpokládalo. O nálezu informoval web Sci.News, studie vyšla v časopise Current Biology.

Zkameněliny pocházejí z formace Maotianshan Shales v čínské provincii Yunnan, která je proslulá výjimečně zachovanými zbytky raných mořských živočichů. Vědci zde objevili několik exemplářů, které měří od 8 do 22 milimetrů. Zvíře mělo láhvovitý tvar a měkké, želatinovité tělo. K zachycování částic potravy sloužila peřovitá chapadla. Druhá sada přívěsků podle badatelů pravděpodobně zvíře ukotvovala k mořskému dnu, takže žilo přisedle a živilo se filtrací z okolní vody.

Nález je důležitý kvůli tomu, kam Yujingia patří. Jde o zástupce ambulakrárií, tedy jedné ze dvou hlavních větví druhoústých živočichů neboli deuterostomů. Tuto skupinu zavedli zoologové v osmdesátých letech devatenáctého století. Zahrnuje ostnokožce, k nimž patří například hvězdice, a polostrunatce, mezi něž se řadí žaludovci. Druhou větev druhoústých tvoří strunatci včetně obratlovců.

Autoři studie provedli rozsáhlou analýzu příbuzenských vztahů, do níž zahrnuli 100 živých i vyhynulých druhů. Výsledek ukázal, že se Yujingia řadí do těsné blízkosti posledního společného předka všech ambulakrárií. Právě tento předek je přitom klíčový pro pochopení toho, jak vypadaly první kroky ve vývoji obou dnešních skupin. Dosavadní představy se v tomto ohledu lišily: část odborníků předpokládala, že původní ambulakrárie byla červovitý živočich žijící v noře, jiní naopak počítali s přisedlým způsobem života.

Nová fosilie podporuje druhou možnost. Společný předek ambulakrárií se podle autorů pravděpodobně živil pomocí chapadel a nebyl červovitým obyvatelem nor. Chapadlový způsob získávání potravy tak mohl být u této skupiny původní vlastností, nikoli pozdější novinkou. Dnešní hvězdice a žaludovci se od tohoto předka vyvinuli odlišnými cestami, a proto na první pohled působí jako velmi vzdálení příbuzní.

Studii vedl Dr. Degan Shu ze Severozápadní univerzity v čínském Si-anu. Prvním autorem je Kaiyue He se spolupracovníky, mezi nimiž je i Dr. Giovanni Mussini z Cambridgeské univerzity. Práce vyšla ve vydání z 19. října, svazek 36, číslo 20, na stranách 5180 až 5190. Identifikátor článku je doi: 10.1016/j.cub.2026.08.053.

Formace Maotianshan Shales patří k nejdůležitějším zdrojům informací o takzvané kambrické explozi, období, kdy se během relativně krátké doby objevila většina dnešních hlavních skupin živočichů. Měkká těla, která se jinak v horninách téměř nezachovávají, se tu dochovala v podobě otisků a filmů organické hmoty. Díky tomu mohou vědci studovat živočichy, o nichž by se jinak nevědělo nic. U Yujingia se zachovala jak chapadla, tak přívěsky sloužící k ukotvení, což umožnilo rekonstruovat způsob života zvířete.

Nález rovněž ukazuje, že ani dobře prozkoumaná naleziště nepřestávají přinášet překvapení. Drobné, jen několik milimetrů až necelé dva centimetry dlouhé zvíře změnilo představu o tom, jak mohl vypadat společný předek velké části mořských bezobratlých. Autoři studie zároveň připomínají, že pochopení raných větví druhoústých zůstává otevřenou otázkou a další fosilie z kambrických nalezišť mohou obraz ještě upřesnit.