Německé hotspoty biodiverzity ztrácejí druhy, ukazuje pět desetiletí dat

Biodiverzitní hotspoty v jihozápadním Německu postupně přicházejí o druhovou bohatost. K tomuto závěru vedou data z projektu Floristické mapování Bádenska-Württemberska, který koordinuje Státní přírodovědné muzeum ve Stuttgartu. Rostlinná rozmanitost v regionu je podle nich pod tlakem dvou hlavních faktorů, a to změny klimatu a proměn ve využívání půdy, které se promítají do podoby a kvality stanovišť.

Projekt stojí na principu občanské vědy, tedy na zapojení veřejnosti. Pozorování nesbírají jen profesionální botanici, ale také dobrovolníci, kteří v terénu zaznamenávají výskyt jednotlivých druhů rostlin. Díky tomu se podařilo dát dohromady neobvykle rozsáhlý a dlouhodobý soubor údajů. Časové rozpětí dat pokrývá přibližně pět desetiletí a celkově zahrnuje více než 2,5 milionu pozorování rostlin.

Právě délka sledovaného období je pro hodnocení změn zásadní. Krátkodobé výkyvy v početnosti druhů lze jen obtížně odlišit od trvalých trendů, zatímco několik desetiletí soustavného mapování umožňuje sledovat, jak se skladba flóry v krajině vyvíjí. Data podle koordinátorů dokumentují významné změny ve flóře jihozápadního Německa a ukazují, že některá místa, která patřila k nejbohatším z hlediska počtu druhů, svou pozici postupně ztrácejí.

Mezi hlavními příčinami zmiňují autoři změnu klimatu a změny ve využívání půdy. Obě tyto síly působí na stanoviště, tedy na prostředí, v němž rostliny rostou. Pokud se stanoviště mění nebo mizí, mění se i spektrum druhů, které v nich dokážou přežít. Zvlášť citlivé jsou druhy vázané na specifické podmínky, protože se jim jen obtížně hledá náhrada, když se původní prostředí promění.

Výsledky přitom nemají význam jen pro jednu spolkovou zemi. Poznatky z Bádenska-Württemberska přispívají k pochopení toho, jak se mění rostlinná rozmanitost v celém Německu i ve střední Evropě. Region je tak využíván jako významný zdroj dat pro širší srovnání. Dlouhé časové řady z jednoho území mohou sloužit jako reference pro další oblasti, kde podobně podrobné záznamy chybějí.

Projekt zároveň ukazuje, že zapojení veřejnosti může být plnohodnotným doplňkem odborného výzkumu. Dobrovolníci pokrývají území, která by profesionální týmy samy nestačily systematicky procházet, a jejich pozorování se v součtu mění v datový základ, na němž lze stavět vědecké analýzy. Koordinace ze strany stuttgartského muzea přitom zajišťuje, že údaje jsou sjednocené a použitelné pro další zpracování.

Zjištění o úbytku druhové bohatosti v hotspotech biodiverzity je důležité i z praktického hlediska. Právě tato místa bývají klíčová pro zachování rostlinných druhů v krajině a často mají pro ochranu přírody zvláštní váhu. Pokud se jejich druhová pestrost snižuje, znamená to, že se zmenšuje i rezerva, kterou příroda má k dispozici při dalších změnách prostředí.

Autoři projektu zároveň upozorňují, že pochopení příčin změn je předpokladem pro jakákoli opatření. Rozlišit vliv klimatu od vlivu hospodaření a využívání krajiny není jednoduché, protože oba faktory se často překrývají a působí současně. Dlouhodobá a prostorově detailní data k tomu poskytují potřebný podklad, i když neposkytují jednoduchou odpověď na to, jak velkou roli hraje který z faktorů.

Z dostupných informací vyplývá především to, že změny ve flóře jihozápadního Německa nejsou okrajovým jevem, ale trendem zachyceným v řádu milionů záznamů za půl století. Projekt Floristického mapování Bádenska-Württemberska tak nabízí jeden z podrobnějších pohledů na to, jak se v současné střední Evropě proměňuje rostlinná rozmanitost, a zároveň dokládá, že dlouhodobé sběry dat občanskými vědci mají pro výzkum biodiverzity trvalou hodnotu.