NASA zahájí iniciativu PSRA pro návrat vzorků z Marsu na Zemi

NASA se pokouší znovu nastavit problémový program Mars Sample Return (MSR), jehož cílem je dopravit na Zemi vzorky z Marsu. Americký úřad k tomu zahajuje novou iniciativu nazvanou Perseverance Sample Retrieval Architecture, zkráceně PSRA. Jejím úkolem je stanovit novou strategii pro sběr vzorků, které shromáždil lazeč Perseverance, a jejich dopravu na Zemi.

Novinku oznámila 9. listopadu Tiffany Morgan, ředitelka programu NASA Mars Exploration Program (MEP), na virtuálním zasedání skupiny MEPAG. Tým PSRA má začít pracovat v lednu 2027 a jeho závěrečná zpráva je plánována na zimu 2027–2028. Podle zveřejněných informací má iniciativa vypracovat nezávislá doporučení pro získání vzorků a jejich dodání na Zemi, posoudit požadavky na misi, zhodnotit poznatky z minulosti a vyhodnotit současné schopnosti i možnosti pořízení.

Lazeč Perseverance přistál v kráteru Jezero v únoru 2021. Od té doby odebírá a ukládá vzorky, které mohou obsahovat stopy minulého života. Právě jejich návrat k analýze v pozemských laboratořích je smyslem celého programu MSR, jenž ale kvůli nákladům a harmonogramu dlouhodobě naráží na potíže.

Nezávislé revize projektu uváděly cenovku až kolem 11 miliard dolarů s návratem vzorků v roce 2040. NASA takovou variantu označila za příliš drahou a za nerealizovatelnou v přijatelném čase. Jiné hodnocení naopak zmínilo možnost návratu vzorků už v roce 2035 za přibližně 8 miliard dolarů. Nová iniciativa má mimo jiné pomoci rozhodnout, která cesta je reálná.

Na zasedání MEPAG zazněla i debata o souvislosti vědeckých misí s budoucími lidskými lety na Mars. Bruce Jakosky z University of Colorado Boulder vyzval k integrovanému plánování lidských misí s důrazem na snížení rizik pro astronauty. Upozornil na nebezpečné látky v marsovské půdě, zejména perchloráty a chlórmethany. Problémem je podle něj také jemný prach, který může astronauty poškozovat a opotřebovávat techniku.

Mezi priority, které by měly předcházet lidským misím, patří identifikace nebezpečných chemikálií a charakterizace prachu. Dále je to vyhledání případné existence života a demonstrace úspěšného zpátečního letu na Mars a zpět. Právě vzorky z Marsu by přitom mohly poskytnout odpovědi na část těchto otázek, což zvyšuje význam toho, aby se podařilo najít schůdnou cestu k jejich dopravě na Zemi.

Na pozadí americké debaty běží i konkurence. Čína plánuje misi Tianwen-3, jejímž cílem je návrat marsovských vzorků a která má podle zprávy startovat v roce 2028. Zda se NASA podaří najít cenově přijatelnou a časově reálnou architekturu, ukáže až závěrečná zpráva týmu PSRA očekávaná na přelomu let 2027 a 2028.

Samotná iniciativa zatím nepřináší hotové řešení, ale jen proces, jehož výsledkem má být nová strategie. Oznámení však naznačuje, že NASA bere kritiku dosavadního přístupu vážně a hodlá program přehodnotit od základů. Vzorky, které Perseverance od přistání v kráteru Jezero nasbíral, se tak zatím dál nacházejí na Marsu a na jejich cestu domů si bude třeba ještě počkat.