Kritik Stuart Vyse v roce 2026 zpochybňuje vědeckou podstatu podcastu The Telepathy Tapes

Podcast The Telepathy Tapes, který v roce 2024 spustila filmařka Ky Dickens, zůstává i v roce 2026 jedním z nejdiskutovanějších fenoménů v americkém mediálním prostoru – tentokrát i díky obsáhlé kritické analýze, kterou pořadu věnoval autor Stuart Vyse ve svém textu The Telepathy Tapes: A Portal into a World of Woo, publikovaném v září až říjnu 2026.

První sezóna podcastu odstartovala v září 2024 a obsahovala deset epizod věnovaných tvrzením o telepatické komunikaci u neslyšících jedinců s autismem. Projekt se rychle stal virálním fenoménem poté, co jej 25. prosince 2024 veřejně podpořil moderátor Joe Rogan, který v pořadu vyjádřil vlastní přesvědčení o existenci telepatie. Krátce poté se podcast vyšplhal na první místo v žebříčcích popularity a na chvíli dokonce překonal Rogan's vlastní pořad Joe Rogan Experience.

Komerční úspěch se dostavil rychle. V lednu 2025 Dickens podepsala smlouvu s talentovou agenturou a podcast začal přitahovat nové sponzory i reklamy na různé produkty. Posluchači si mohli zakoupit takzvaný „backstage pass“ za 5,99 dolaru měsíčně, případně variantu „All Access“ za 9,99 dolaru. Na konci roku 2025 se podcast umístil na 41. místě v žebříčku nejposlouchanějších pořadů na Spotify a na Apple Podcasts získal ocenění v kategoriích nejlepší podcastová série, nejvíce sdílený podcast a nejlepší epizoda roku.

Vyseho text však upozorňuje na to, že úspěch podcastu stojí na metodě zvané facilitovaná komunikace, kterou vědecká obec dlouhodobě odmítá jako nespolehlivou. Facilitovaná komunikace spočívá v tom, že asistent fyzicky podpírá ruku nebo paži komunikujícího člověka při psaní na klávesnici či tabulce s písmeny. Podle kritiků a řady odborných studií ale ve skutečnosti nekomunikuje osoba s autismem, nýbrž nevědomě sám facilitátor – jev, který byl v odborné literatuře opakovaně prokázán a metoda byla proto profesními organizacemi označena za neetickou a vědecky nepodloženou.

Druhá sezóna podcastu, kterou Vyse ve svém článku rovněž rozebírá, jde ještě dál a rozšiřuje záběr o telepatii mezi lidmi a zvířaty, komunikaci s rostlinami a další paranormální témata. Mezi hosty a citovanými osobnostmi figuruje i Deepak Chopra, který se v pořadu vyjadřuje k tématům vědomí a prostoru z pohledu své dlouhodobě kritizované filozofie propojující kvantovou fyziku s duchovnem.

Vyse ve svém textu upozorňuje na etické otázky spojené s tím, že rodiče a pečovatelé jsou v pořadu vedeni k přesvědčení, že jejich děti disponují „magickými schopnostmi“, což podle něj může mít vážné důsledky pro vzdělávací a terapeutické rozhodování ohledně dětí s autismem. Kritici upozorňují, že spoléhání na domnělou telepatii místo ověřených komunikačních metod může děti s postižením připravit o skutečnou podporu, kterou by jinak mohly dostat.

Podcast sám si je částečně vědom kontroverzí kolem svého obsahu – epizody věnované zdravotním tématům obsahují právní upozornění, že zmiňované léčebné postupy nejsou schváleny odbornými lékařskými autoritami. Tvůrci pořadu zároveň prezentují své motto, které má posluchače ujistit o otevřenosti a poctivosti přístupu: „Zůstaňte laskaví, zůstaňte zvědaví, a být pravým skeptikem vyžaduje otevřenou mysl.“

Vyseho analýza tak přichází v době, kdy The Telepathy Tapes zůstává komerčně mimořádně úspěšným produktem, ale zároveň čelí sílící vlně odborné kritiky. Autor ve svém textu popisuje podcast jako vstupní bránu do světa pseudovědeckých představ, které díky masivní popularitě a mediální podpoře pronikají do širšího veřejného povědomí, aniž by byly podrobeny odpovídající vědecké kontrole. Případ tak podle něj ilustruje širší problém současné mediální krajiny, v níž se emotivní a nadějeplné příběhy mohou snadno prosadit navzdory chybějícím důkazům, zejména pokud je podpoří vlivné osobnosti z oblasti populárních médií.