Kouř z požáru Eaton Fire obsahoval 50krát více olova než lesní požár

Kouř z lednového požáru Eaton Fire v Los Angeles v roce 2025 obsahoval výrazně více toxických kovů než kouř z požárů, při nichž hoří převážně příroda. Vyplývá to z nové studie v časopise Science Advances, o které informoval magazín Eos v článku Emily Gardner z 28. října 2026. Autoři dospěli k závěru, že kouř z hořící zástavby představuje pro obyvatele jiné zdravotní riziko než kouř z lesních požárů.

Požár Eaton Fire si vyžádal 19 obětí, vedl k evakuaci více než 100 000 lidí a zničil přes 9 000 staveb. Podle studie kouř z něj vdechovaly miliony lidí v okolí.

Vědci porovnali kouřová oblaka Eaton Fire s požárem u kalifornského města Riverside ze září 2024, kde hořela hlavně vegetace. Rozdíly byly zásadní. Kouř z Eaton Fire obsahoval 50krát více olova, sedmkrát více halogenů, tedy chloru a bromu, a třikrát více arsenu. Zaznamenány byly také zhruba čtyřnásobné koncentrace zinku a více než třikrát vyšší obsah mědi.

Podle autorů studie pocházejí tyto látky z toho, co v městské zástavbě shořelo. Kovy se do kouře dostaly z domů s olověným nátěrem, z dřevěných plotů ošetřených konzervanty s obsahem arsenu, z PVC potrubí i z vybavení a věcí uvnitř domácností.

Data pocházejí ze sítě ASCENT (Atmospheric Science and Chemistry mEasurement NeTwork), která v USA provozuje 12 monitorovacích stanic. Ty průběžně měří koncentrace částic PM2.5, tedy částic menších než 2,5 mikrometru, které pronikají hluboko do plic. Sběr dat z místa požáru tak umožnil přesné srovnání složení kouře z obou událostí.

Studie navazuje na dřívější výzkum, podle něhož oblast po větru od Eaton Fire vykazovala úroveň olova až 250krát vyšší, než je běžné pozadí. Nové zjištění tak potvrzuje, že znečištění po požáru zástavby je výrazně odlišné od toho, které vzniká při požárech divoké přírody.

Michael Kleeman z Kalifornské univerzity v Davisu, který se na studii nepodílel, výsledky komentoval s ohledem na dlouhodobou perspektivu. Poukázal na to, že s rostoucím množstvím požárů na rozhraní zástavby a přírody, v anglické terminologii označovaném jako wildland-urban interface, bude podobných událostí přibývat. Pro odborníky na kvalitu ovzduší i pro zdravotníky je proto důležité chápat, čím se kouř z hořících domů liší od kouře z lesa.

Spoluautorka studie upozornila, že složení kouře z městských požárů se liší od kouře z lesních požárů a že druh částic ve vzduchu může mít zásadní dopad na jeho toxicitu. První autorka Haroula Baliaka, doktorandka na Caltechu, zdůraznila význam kontinuálního měření, které umožnilo zachytit změny ve složení kouře v průběhu události. Právě díky němu bylo možné odlišit příspěvek hořících staveb od příspěvku vegetace.

Zjištění mají praktický dopad nejen na hodnocení zdravotních rizik pro lidi, kteří kouř vdechovali, ale i na plánování reakce na budoucí požáry. Olovo, arsen a další kovy patří mezi látky, jejichž dlouhodobé působení na organismus je spojováno s řadou zdravotních problémů. Studie se však zaměřuje na složení kouře a nehodnotí přímé zdravotní následky u konkrétních skupin obyvatel.

Sdělení pro veřejnost zůstává podle autorů zřetelné. Kouř z požárů, při nichž hoří domy, není stejný jako kouř z lesních požárů a může obsahovat látky, které v přírodě nevznikají. Čím větší podíl zástavby při takové události shoří, tím více těchto látek se může dostat do ovzduší a následně i do okolních čtvrtí.

Tým současně upozorňuje, že data ze stanic ASCENT jsou jen jedním z nástrojů, jak složení kouře sledovat. Pro úplný obraz bude potřeba doplnit je o další měření, zejména v oblastech, které leží po větru od zasažených čtvrtí.

Od tohoto týdne je navíc veřejně dostupná databáze sítě ASCENT. Obsahuje validovaná data z let 2023 a 2024 i údaje v reálném čase, takže je mohou využívat další vědecké týmy, úřady i zájemci z řad veřejnosti při dalších analýzách kvality ovzduší.