JAXA vypustila sondu MMX k Phobosu pro první vzorky z marsovského měsíce

Japonská vesmírná agentura JAXA odstartovala se sondou Martian Moons eXploration (MMX), jejímž cílem je poprvé v historii přivézt na Zemi vzorky z měsíce planety Mars. Start se uskutečnil 19. října 2026 v 15:41 EDT (1941 GMT), což odpovídá 20. říjnu 4:41 místního času v Japonsku, z kosmodromu Tanegashima Space Center.

Mise se zaměřuje na dva marsovské měsíce, Phobos a Deimos, přičemž hlavní pozornost je věnována právě Phobosu, menšímu z obou těles s průměrem pouhých 22 kilometrů. Cesta sondy k Marsu potrvá přibližně deset měsíců. Po příletu k rudé planetě bude sonda Phobos zkoumat zhruba tři roky, než se vydá zpět k Zemi. Zpáteční let je naplánován na listopad 2030 a návratový modul se vzorky by měl přistát v Austrálii v roce 2031.

Sonda MMX se skládá ze tří hlavních částí – pohonného modulu, průzkumného modulu a návratového modulu. Právě průzkumný modul bude mít na starosti přiblížení k Phobosu a samotný sběr vzorků, zatímco návratový modul ponese vzorky zpět na Zemi. Součástí mise je také malý rover s názvem IDEFIX, který vyvinuly francouzská agentura CNES a německá DLR ve spolupráci s JAXA. Rover bude od sondy oddělen ve vzdálenosti přibližně 40 metrů od povrchu Phobosu a následně na měsíc přistane, aby prováděl průzkum přímo na místě.

Samotný sběr vzorků z povrchu Phobosu by měl začít v prosinci 2028. Vědci počítají s tím, že se podaří získat minimálně 10 gramů materiálu. K odběru poslouží dva odlišné mechanismy – takzvaný Corer Sampling Mechanism, označovaný zkratkou C-sampler, a Pneumatic Sampling Mechanism, zkráceně P-sampler. Kombinace obou metod má zvýšit šanci na úspěšný odběr dostatečného množství materiálu z povrchu, o kterém se toho zatím mnoho neví.

Sonda je vybavena řadou vědeckých přístrojů, které budou sloužit k analýze složení povrchu i okolního prostředí obou měsíců. Mezi ně patří spektrometr MEGANE, přístroj MIRS, kamerový systém TENGOO, multispektrální kamera OROCHI, laserový výškoměr LIDAR, hmotnostní spektrometr MSA a dále přístroje CMDM a IREM, určené ke sledování prachu a radiačního prostředí v okolí Marsu.

Vědecký význam mise spočívá především v otázce původu obou marsovských měsíců. Odborníci se dlouhodobě přou, zda Phobos a Deimos vznikly jako zachycené asteroidy, nebo jsou pozůstatkem materiálu vymrštěného při srážce s Marsem. Analýza vzorků přímo z povrchu Phobosu by měla tuto otázku jednou provždy vyřešit.

Mise MMX zároveň navazuje na předchozí úspěšné japonské sample-return projekty zaměřené na asteroidy a představuje další krok ve snaze lépe porozumět vzniku sluneční soustavy. Spolupráce s francouzskými a německými partnery na roveru IDEFIX ukazuje na mezinárodní charakter projektu, do kterého jsou prostřednictvím vědeckých přístrojů a konzultací zapojeny i další agentury, včetně americké NASA.

„Jde o mimořádně složitý podnik, protože nikdo dosud nezískal vzorky přímo z povrchu marsovského měsíce,“ uvedla Lindsay Hays z NASA během briefingu 15. října 2026. Podle jejích slov má mise potenciál přinést zásadní poznatky nejen o Phobosu a Deimosu samotných, ale i o raných fázích vývoje Marsu a celé vnitřní sluneční soustavy.

Pokud vše proběhne podle plánu, stane se JAXA první agenturou, která úspěšně přiveze na Zemi vzorky z měsíce jiné planety. Mise tak doplňuje řadu dosavadních projektů zaměřených na odběr materiálu z asteroidů a komet a posouvá schopnosti lidstva při průzkumu těles sluneční soustavy o další krok dále. Návrat vzorků v roce 2031 bude znamenat vyvrcholení více než pětileté cesty sondy MMX a otevře cestu k novým laboratorním analýzám, které mohou trvat ještě řadu let po samotném přistání v Austrálii.