Japonští vědci vyvinuli bílý superhydrofobní pěnový polymer jako náhradu za PFAS

Vědci z Kjótské univerzity a Tokijské metropolitní univerzity představili nový typ biomimetického pěnového fotopolymeru, který by mohl nahradit fluorované sloučeniny používané ve voděodolném oblečení a dalších produktech. Výsledky výzkumu, na kterém se podíleli Easan Sivaniah z Kjótské univerzity a Taiki Yanagishima z Tokijské metropolitní univerzity, byly zveřejněny 21. září 2026.

Nový materiál je podle autorů rigidní, superhydrofobní a dokáže odrážet světlo, přičemž je bílý bez použití jakýchkoli pigmentů. Bílé barvy dosahuje díky bublinám, které v materiálu vznikají působením UV světla. Tento přístup se liší od tradičních metod, kdy se bílého odstínu dosahuje přidáváním barviv nebo pigmentů do polymerní hmoty.

Fluorované sloučeniny, takzvané PFAS, se dlouhodobě používají k dodání voděodolných vlastností textiliím a dalším výrobkům, avšak jejich environmentální a zdravotní dopady jsou předmětem rostoucích obav kvůli jejich perzistenci v přírodě. Nově vyvinutý pěnový fotopolymer by mohl nabídnout alternativu, která by tyto problematické látky nahradila při zachování požadovaných vodoodpudivých vlastností.

„Co je na této technologii tak dobré, je, že funguje pro prakticky každý polymer, který jsme testovali,“ uvedl Easan Sivaniah. Tato univerzálnost by mohla umožnit široké uplatnění technologie napříč různými odvětvími a typy materiálů, aniž by bylo nutné vyvíjet specifické řešení pro každý jednotlivý polymer zvlášť.

Technologie využívá UV světlo k vytvoření bublinové struktury přímo uvnitř materiálu, čímž vzniká jeho charakteristická bílá barva bez potřeby přidávat pigmenty. Tento proces zároveň přispívá k vlastnostem, jako je superhydrofobicita a schopnost odrážet světlo, což z materiálu činí atraktivní kandidát pro použití v produktech, kde je požadována odolnost vůči vodě a zároveň estetický vzhled.

Tým výzkumníků nyní plánuje založit společnost, která by měla technologii dále rozvíjet a rozšířit její využití i do oblasti inkoustů. Kromě toho se badatelé chtějí zaměřit na zlepšení biologické rozložitelnosti materiálů, což by mohlo dále snížit environmentální zátěž spojenou s jejich výrobou a likvidací ve srovnání s tradičními fluorovanými sloučeninami.

Vývoj takových alternativ k PFAS látkám nabývá na významu v souvislosti s rostoucím regulačním tlakem na omezení používání fluorovaných chemikálií v mnoha zemích světa. Pokud se podaří technologii úspěšně komercializovat, mohla by najít uplatnění nejen v textilním průmyslu, ale i v dalších odvětvích, kde jsou požadovány voděodolné a odolné povrchy.