Izotopová analýza odhalila stravu, mobilitu i sociální rozdíly obyvatel italské nekropole staré 2 700 let

Mezinárodní tým vědců pod vedením Univerzity v Córdově a Univerzity v Pise dospěl k novým poznatkům o životě obyvatel jedné z italských nekropolí, kteří žili před téměř 2 700 lety. Výzkumníci se zaměřili na lidské pozůstatky nalezené na pohřebišti a pomocí izotopové analýzy se pokusili rekonstruovat jejich každodenní stravu, pohyb i sociální postavení v tehdejší komunitě.

Izotopová analýza patří mezi metody, které umožňují z chemického složení kostí a zubů vyčíst informace o tom, co člověk během života jedl, případně odkud pocházel. Právě tento přístup badatelům pomohl sestavit obraz stravovacích návyků obyvatel nekropole a odhalit rozdíly mezi jednotlivými skupinami pohřbených jedinců.

Z analýz vyplynulo, že strava se v rámci komunity lišila, což podle vědců souviselo se sociálním statusem jednotlivců. Osoby s vyšším postavením měly patrně přístup k pestřejší nebo výživnější stravě než ostatní členové společenství. Tento rozdíl se podle badatelů promítal i do způsobu, jakým byli zesnulí pohřbíváni – tedy do symboliky spojené s pohřebním ritem.

Výzkum se rovněž věnoval otázce lidské mobility. Izotopové složení pozůstatků totiž může naznačit, zda daný člověk strávil celý život na jednom místě, nebo zda se v určitém období přesunul odjinud. Díky tomu vědci zjistili, že mezi pohřbenými byli patrně jak místní obyvatelé, tak jedinci, kteří do oblasti přišli později.

Studie také odhalila genderové rozdíly ve stravě a životním stylu mužů a žen pohřbených na nekropoli. Tyto rozdíly podle badatelů odpovídají tehdejšímu rozdělení rolí ve společnosti a mohou souviset i s rozdílným přístupem k potravinovým zdrojům podle pohlaví.

Vědci zdůrazňují, že podobné analýzy umožňují nahlédnout do každodenního života starověkých komunit mnohem detailněji, než jaký obraz poskytují samotné archeologické nálezy. Kombinace izotopových dat s informacemi o způsobu pohřbívání podle nich vytváří komplexnější pohled na sociální strukturu tehdejší společnosti, včetně toho, jak se v ní projevovaly rozdíly mezi bohatšími a chudšími vrstvami obyvatel.

Výzkum je výsledkem spolupráce italských a španělských odborníků a navazuje na dlouhodobý zájem vědecké komunity o rekonstrukci života obyvatel starověké Itálie prostřednictvím moderních laboratorních metod. Podle autorů studie mohou podobné analýzy v budoucnu přispět i k lepšímu pochopení migračních vzorců a sociální dynamiky v dalších starověkých lokalitách na Apeninském poloostrově.