Falcon 9 vynesl z Vandenbergu tajný náklad pro US Space Force

SpaceX v pátek 6. listopadu večer místního času vypustila z kalifornské základny Vandenberg Space Force Base raketu Falcon 9 s označením USSF-432. Start pro americké vojenské letectvo, tedy US Space Force, proběhl ve 19:48 EST, což odpovídá 16:48 místního času v Kalifornii a 0:48 GMT v sobotu 7. listopadu. Účel mise není veřejně známý, SpaceX ani Space Force totiž předem neposkytly žádné podrobnosti.

Přenos startu na webu SpaceX skončil zhruba deset minut po odpálení, krátce poté, co se první stupeň rakety vrátil na zem. Přistál na dronové lodi s názvem „Of Course I Still Love You“, která čekala v Tichém oceánu. Šlo o booster označený 1095 a pro tento kus to byl už osmý let. Horní stupeň mezitím pokračoval dál směrem vzhůru s nákladem, jehož povaha zůstává neznámá.

Jisté tedy není, co raketa vynesla. Autor webu NextSpaceflight.com spekuluje, že by mohlo jít o utajované satelity na nízké oběžné dráze, které vycházejí ze sběrnice Starshield. Jde o spekulaci, nikoli o potvrzenou informaci. Starshield je systém podobný megakonstelaci Starlink, ale určený pro americkou armádu a její spojence. Samotný Starlink dnes tvoří více než 11 000 aktivních satelitů.

USSF-432 byl letos 119. startem rakety Falcon 9 a zároveň čtrnáctým letem této rakety v rámci národní bezpečnosti. Podstatnou část letošní vytíženosti přitom tvoří právě Starlink: více než 70 procent letů Falconu 9 v roce 2026 sloužilo k rozšiřování této megakonstelace.

Do celkového počtu startů SpaceX za letošní rok patří i další mise. Společnost provedla také tři operační lety rakety Falcon Heavy a tři testovací lety vozidla Starship. Sobotní start tak byl pro SpaceX celkově 125. v letošním roce.

Raketa Falcon 9 ani Falcon Heavy však nemají zůstat v provozu navždy. SpaceX počítá s tím, že obě rakety vyřadí, jakmile uvede do provozu plně znovupoužitelný Starship. Zatím ale Falcon 9 zůstává pracovním koněm firmy a vedle komerčních i vládních nákladů nese především družice Starlink.

Autorem původního článku je Mike Wall, redaktor pro kosmonautiku a technologie webu Space.com.