Experimentální lék DT-109 zvrátil pokročilou steatózu jater ve studii na zvířatech

Vědci z University of Michigan oznámili slibné výsledky testování experimentálního léku DT-109, který dokázal zvrátit závažnou formu steatózy jater u laboratorních zvířat. Studie byla zveřejněna 17. října 2026 v odborném časopise Journal of Clinical Investigation a přináší nový pohled na léčbu onemocnění, které v současnosti nemá žádnou schválenou farmakologickou terapii.

Lék cílí na takzvanou metabolickou dysfunkcí asociovanou steatózu jater, označovanou zkratkou MASH. Toto onemocnění, dříve známé pod názvem nealkoholická steatohepatitida, postihuje podle odhadů přibližně 7 procent světové populace. Jde o progresivní poškození jater spojené s hromaděním tuku, zánětem a jizvením jaterní tkáně, které může vést až k cirhóze nebo selhání jater.

Na rozdíl od dosavadních přístupů, které se zaměřovaly přímo na jaterní tkáň, DT-109 působí jinak – cílí na zdraví střev a blokuje přesun škodlivých látek ze střeva do jater. Podle autorů studie lék konkrétně snižuje hladiny bakterie Clostridium perfringens a omezuje produkci amoniaku ve střevním prostředí. Tyto látky se podle vědců podílejí na poškozování jater, pokud se dostanou do krevního oběhu přes narušenou střevní stěnu.

DT-109 podle výsledků experimentu také zlepšuje integritu ochranné střevní bariéry, čímž snižuje míru zánětu, který se following přenáší do jater. U zvířat léčených tímto přípravkem výzkumníci pozorovali nejen zpomalení, ale přímo zvrat pokročilého stadia onemocnění jater.

Hlavním autorem studie je Eugene Chen, profesor kardiovaskulární medicíny na University of Michigan. Na výzkumu se podílel také Jifeng Zhang a další členové týmu. Podle Chena má objev význam nejen pro léčbu jaterních onemocnění, ale naznačuje i potenciál pro kardiovaskulární medicínu, vzhledem k úzkému propojení mezi metabolickými poruchami jater a srdečně-cévními chorobami. Tým zároveň zdůrazňuje, že se jedná teprve o časnou fázi výzkumu.

DT-109 byl dosud testován výhradně na zvířecích modelech a nebyl podán žádnému člověku. Než bude možné uvažovat o jeho využití v klinické praxi, budou nutné další, rozsáhlejší studie, včetně klinických testů bezpečnosti a účinnosti u lidí. Vědci upozorňují, že výsledky z laboratorních zvířat se ne vždy přenášejí do lidské fyziologie a mechanismus účinku je potřeba dále ověřit.

Pokud by se však pozorovaný efekt potvrdil i u lidí, mohlo by jít o výrazný posun v léčbě onemocnění, které postihuje stovky milionů lidí po celém světě a jehož výskyt v posledních letech roste v souvislosti s nárůstem obezity a metabolického syndromu. Zaměření na střevní mikrobiom a propustnost střevní bariéry zapadá do širšího trendu výzkumu, který propojuje zdraví trávicího traktu s onemocněními vzdálených orgánů, včetně jater a srdce.

Vědecký tým z Michiganu plánuje pokračovat ve výzkumu s cílem lépe porozumět mechanismům účinku DT-109 a připravit podklady pro případné klinické studie na lidech. Do té doby zůstává lék pouze předmětem základního výzkumu a není dostupný pro pacienty ani v experimentální léčbě mimo laboratorní podmínky.