Epidemiolog varuje: důkazy o protinádorovém účinku Ozempiku jsou zatím nedostatečné

Léky ze skupiny GLP-1, mezi něž patří i široce používaný Ozempic, se v posledních měsících dostaly do centra pozornosti kvůli otázce, zda mohou snižovat riziko vzniku rakoviny. Tématu se 19. července 2026 věnoval lékař a klinický epidemiolog Ziyad Al-Aly, který upozornil na to, že veřejná diskuse o možném protinádorovém účinku těchto přípravků výrazně předbíhá reálný stav vědeckého poznání.

Al-Aly, jehož komentáře se objevily v souvislosti s články zveřejněnými v médiích jako NPR a The Washington Post, zdůraznil, že zatímco Ozempic a podobné léky byly v posledních letech zkoumány i z hlediska jejich možného vlivu na vznik a vývoj nádorových onemocnění, dosavadní důkazy jsou podle něj nedostatečné na to, aby bylo možné vyvozovat jednoznačné závěry. „Vzrušení kolem myšlenky, že léky GLP-1 mohou zabránit rakovině, běží daleko před důkazy, uvedl epidemiolog.

Podle Al-Alyho je třeba mít na paměti, že rakovina není jedno onemocnění, ale souhrnné označení pro více než sto různých typů nádorů, z nichž každý má odlišnou biologii, průběh i rizikové faktory. To podle něj činí jakékoli obecné tvrzení o „protinádorovém účinku léku vědecky problematickým – i kdyby se u některých typů rakoviny skutečně prokázal pozitivní efekt, nelze jej automaticky vztahovat na všechny ostatní formy onemocnění.

Diskuse o vztahu mezi GLP-1 léky a rakovinou přitom není nová. Již dříve se objevily obavy jdoucí opačným směrem – tedy že užívání Ozempicu by mohlo být spojeno se zvýšeným rizikem rakoviny štítné žlázy. Tyto obavy vedly k tomu, že v červnu 2026 bylo k varování ohledně užívání Ozempicu přidáno takzvané černé rámečkové varování (black box warning) pro pacienty s osobní nebo rodinnou anamnézou tohoto typu rakoviny. Jde o nejpřísnější formu varování, kterou americké regulační orgány u léků používají, a jejím cílem je upozornit lékaře i pacienty na potenciálně závažné riziko.

Tento kontext podle Al-Alyho ukazuje, jak komplikovaný a mnohovrstevnatý je vztah mezi GLP-1 léky a onkologickými onemocněními. Zatímco část výzkumu a mediálních zpráv naznačuje možný ochranný efekt u některých typů rakoviny, jiná zjištění naopak upozorňují na zvýšené riziko u konkrétních diagnóz, jako je právě rakovina štítné žlázy. Podle epidemiologa je proto nezbytné, aby se veřejnost i odborná komunita vyhýbaly zjednodušujícím závěrům a počkaly na výsledky rozsáhlejších a déletrvajících klinických studií.

Léky typu GLP-1, mezi něž patří kromě Ozempicu i další přípravky používané primárně k léčbě cukrovky druhého typu a v poslední době stále častěji i k léčbě obezity, zaznamenaly v posledních letech masivní nárůst popularity a využití. Spolu s tím rostl i vědecký i veřejný zájem o jejich možné vedlejší účinky, ať už negativní, nebo potenciálně přínosné nad rámec jejich původního určení. Právě tato širší dostupnost a rostoucí počet uživatelů podle Al-Alyho generuje tlak na rychlé odpovědi, které však věda v tuto chvíli není schopna jednoznačně poskytnout.

Al-Aly ve svém vyjádření apeloval na obezřetnost při interpretaci