Emise CO2 z fosilních paliv letos klesnou o 0,4 procenta, uvádí zpráva

Globální emise oxidu uhličitého z fosilních paliv by letos měly mírně klesnout. Podle nového výzkumu organizace Global Carbon Project jde o pokles o 0,4 procenta. Na první pohled nepatrná změna je ovšem zajímavá tím, že k ní dochází v době, kdy světová ekonomika dál roste a poptávka po energii se nesnižuje.

Autoři zprávy za hlavní důvody poklesu označují dva faktory. Prvním je rozšiřování solárních a větrných elektráren, které stále častěji nahrazují výrobu energie z uhlí, ropy a zemního plynu. Druhým je konflikt v Íránu, který se podepsal na světovém energetickém trhu. Výzkum tak spojuje dlouhodobý technologický trend s krátkodobou geopolitickou událostí, což z letošního výsledku činí méně jednoznačný signál, než by se mohlo zdát.

Právě tato kombinace je důvodem, proč je třeba číslo číst opatrně. Pokles způsobený dlouhodobým nástupem obnovitelných zdrojů má jinou váhu než změna vyvolaná mimořádnou událostí, jejíž dopady nemusejí přetrvat. Zatímco rozvoj solárních a větrných elektráren představuje strukturální změnu v tom, jak svět vyrábí elektřinu, vliv konfliktu může být přechodný. Z poskytnutých informací vyplývá, že oba faktory se na letošním poklesu podílejí, nikoli však v jakém poměru.

Jde o 21. výroční zprávu Global Carbon Project. Vydání z letošního roku je zveřejněno v odborném časopise Earth System Science Data. Global Carbon Project každoročně sestavuje přehled globálního uhlíkového rozpočtu, tedy souhrn toho, kolik oxidu uhličitého se do atmosféry dostává a kam se zbytek ukládá. Díky tomu, že zpráva vychází pravidelně už více než dvacet let, je možné sledovat vývoj emisí v dlouhých časových řadách a porovnávat jednotlivé roky mezi sebou.

Pokles o 0,4 procenta je v absolutním vyjádření malý a sám o sobě nenaznačuje zásadní obrat. Globální emise z fosilních paliv se v posledních desetiletích pohybovaly na vysokých hodnotách a zpomalení či zastavení jejich růstu je pro klimatickou politiku důležitým krokem, nikoli však cílem. Aby se oteplování planety zastavilo, bylo by třeba emise snižovat výrazně rychleji a dlouhodoběji, než ukazuje letošní odhad. Zpráva sama o sobě nepředstavuje závěr o dosažení klimatických cílů, pouze dokládá, že trend se v jednom roce mírně obrátil.

Důležité je také to, o jaký druh emisí se v tomto případě jedná. Výzkum se týká oxidu uhličitého uvolňovaného spalováním fosilních paliv, tedy uhlí, ropy a zemního plynu. Další zdroje, například změny ve využívání půdy, jsou součástí širšího uhlíkového rozpočtu, ale zde zmiňovaný pokles se vztahuje právě k fosilním palivům.

Rozšiřování solárních a větrných elektráren patří mezi nejviditelnější změny v energetice posledních let. Čím větší podíl elektřiny pochází z těchto zdrojů, tím menší je potřeba spalovat fosilní paliva v klasických elektrárnách. Letošní odhad naznačuje, že tento efekt už je na globální úrovni dostatečně silný na to, aby se projevil v celkových číslech, byť zatím jen v řádu desetin procenta.

Zda se pokles udrží i v dalších letech, nelze z dostupných údajů posoudit. Odpověď bude záviset jak na tempu výstavby obnovitelných zdrojů, tak na tom, jak se vyvine situace na energetických trzích a v oblastech zasažených konfliktem. Další vydání zprávy, které Global Carbon Project připraví, ukáže, zda šlo o jednorázový výkyv, nebo o začátek trvalejšího zvratu.

Letošní zpráva tak přináší opatrně optimistickou, ale nikoli jednoznačnou zprávu. Emise z fosilních paliv klesají, a to i díky technologické změně, kterou lze považovat za dlouhodobou. Zároveň však část poklesu souvisí s okolnostmi, které s klimatickou politikou nemají nic společného, a proto je třeba číslo 0,4 procenta brát spíše jako výchozí bod pro sledování dalšího vývoje než jako důkaz, že se globální uhlíková stopa trvale zmenšuje.