Důvěra Američanů ve vědu roste a patří k nejvyšším na světě, ukazuje průzkum Wellcome

Rozsáhlý mezinárodní průzkum, který v letech 2018, 2020 a 2025 financovala britská nadace Wellcome, ukazuje, že důvěra Američanů ve vědu patří k nejvyšším na světě, zatímco globální průměr zůstává výrazně nižší. Podle dat oslovujících více než 140 000 dospělých lidí z celého světa má „velkou“ důvěru v vědu 52 procent Američanů, zatímco v celosvětovém měřítku se k tomuto tvrzení hlásí pouze 26 procent lidí. Rozdíl mezi USA a globálním průměrem tak činí téměř dvojnásobek.

Z průzkumu zároveň vyplývá, že přesvědčení o přínosu vědy pro většinu lidí v USA v posledních letech rostlo. Zatímco v roce 2018 s tímto tvrzením souhlasilo 48 procent Američanů, v roce 2025 to bylo už 57 procent. Nárůst o devět procentních bodů naznačuje, že důvěra ve vědu se v americké společnosti postupně posiluje, byť zůstává rozdělena podle vzdělání, příjmu i náboženského přesvědčení.

Vzdělání hraje podle dat zásadní roli. Zatímco mezi Američany bez vysokoškolského titulu věří v přínos vědy pro většinu lidí 47 procent dotázaných, mezi absolventy vysokých škol je to 71 procent. Rozdíl mezi oběma skupinami tak přesahuje dvacet procentních bodů a patří k nejvýraznějším faktorům, které průzkum zachytil.

Podobně výrazný rozdíl se objevuje i v souvislosti s náboženským vyznáním. Mezi náboženskými a nenáboženskými Američany s vyšším příjmem dosahuje rozdíl v přesvědčení o přínosech vědy 24 procentních bodů. Data tak naznačují, že vztah k vědě v USA neurčuje jen vzdělání, ale i hodnotové a náboženské zázemí jednotlivých skupin obyvatel.

Důvěra ve vědu se podle průzkumu úzce pojí také s postojem ke zdravotnictví a očkování. V USA by si 45 procent lidí nechalo podat vakcínu doporučenou lékařem „ihned“, bez váhání. V Německu je ochota k okamžitému očkování výrazně nižší – uvádí ji jen 28 procent dotázaných. Rozdíl mezi oběma zeměmi tak přesahuje šestnáct procentních bodů, což ukazuje na odlišný přístup veřejnosti k doporučením lékařů v jednotlivých zemích.

Na druhé straně spektra stojí lidé, kteří očkování zásadně odmítají. V USA se k naprostému odmítání vakcín hlásí 13 procent dotázaných, v Německu je tento podíl nižší – 8 procent. I zde se tak potvrzuje, že postoj k vakcínám se mezi zeměmi výrazně liší a nekopíruje jen celkovou míru důvěry ve vědu jako takovou.

Průzkum se věnoval také důvěře ve zdravotnická zařízení. Velkou důvěru v nemocnice a zdravotní kliniky v USA uvedlo 40 procent dotázaných. Toto číslo je nižší než podíl lidí, kteří důvěřují vědě obecně, což naznačuje, že vztah k vědeckým poznatkům a vztah ke konkrétním institucím zdravotní péče se u části veřejnosti rozcházejí.

Autoři průzkumu upozorňují, že důvěra ve vědu úzce souvisí s důvěrou ve zdravotnické systémy jako celek. Tam, kde lidé vědě více věří, bývá vyšší i ochota spoléhat se na doporučení lékařů, včetně očkování. Naopak nízká důvěra ve vědecké poznatky se podle dat častěji pojí s odmítavým postojem k vakcínám a opatrností vůči zdravotnickým institucím.

Data z let 2018, 2020 a 2025 tak dohromady vykreslují obraz společnosti, v níž se důvěra ve vědu v USA postupně zvyšuje, zůstává ale nerovnoměrně rozložena napříč vzdělanostními, příjmovými a náboženskými skupinami. Zatímco v globálním srovnání patří Spojené státy k zemím s nadprůměrnou důvěrou ve vědu, rozdíly uvnitř americké společnosti zůstávají podle zjištění nadace Wellcome výrazné a dlouhodobě přetrvávající.