Datová centra pro AI zvyšují spotřebu vody v suchem sužovaných regionech USA

Datová centra, která pohánějí bouřlivý rozvoj umělé inteligence, potřebují obrovské množství vody na chlazení serverů – a v oblastech sužovaných suchem se to stává čím dál citlivějším tématem. Vyplývá to z textu, který 6. září 2026 publikovala novinářka Katarina Zimmer.

Procesory v datových centrech se během provozu zahřívají na teploty až 176 stupňů Fahrenheita, tedy zhruba 80 stupňů Celsia. Bez odpovídajícího chlazení by hrozilo jejich poškození nebo výpadek celého systému. Voda proto slouží jako klíčový prostředek k odvodu tepla a udržení strojů v bezpečném provozním rozmezí.

Podle dostupných údajů spotřebovala datová centra v USA v roce 2023 na chlazení přibližně 66 miliard litrů vody. Ačkoli toto číslo zní velkoryse, v celkovém kontextu americké spotřeby vody jde o méně než jedno procento. Problém ale není v absolutním množství, nýbrž v tom, kde se voda spotřebovává – tedy v regionech, které se dlouhodobě potýkají s nedostatkem vodních zdrojů, jako jsou Nové Mexiko nebo Arizona.

Právě v těchto suchem postižených oblastech se stavba nových datových center stává předmětem sporů. Místní obyvatelé i aktivisté v USA proti rozšiřování těchto zařízení protestují a poukazují na to, že další odběry vody prohlubují už tak napjatou situaci s vodními zdroji, na nichž závisí zemědělství i běžné zásobování domácností.

Debata o vodní stopě umělé inteligence se v posledních letech vyostřila i kvůli konkrétním, často citovaným číslům. Ještě v roce 2024 se objevoval odhad, že vygenerování krátkého e-mailu pomocí AI si vyžádá přibližně 500 mililitrů vody – tedy zhruba obsah jedné sklenice. Tento údaj je dnes už zastaralý. Podle odborníků totiž technologický pokrok od té doby výrazně snížil nároky na chlazení a tím i vodní spotřebu spojenou s provozem AI systémů.

Fengqi You z Cornell University k tématu uvedl, že existuje řada dobrých nápadů, jak snížit tlak na místní vodní zdroje. Existuje mnoho dobrých nápadů, jak snížit tlak na místní vodní zdroje, řekl You. Jeho slova naznačují, že řešení problému nemusí spočívat pouze v omezování růstu datových center, ale i v technologických a provozních inovacích, které dokážou snížit potřebu vody při zachování výkonu potřebného pro provoz umělé inteligence.

Otázka vodní náročnosti datových center tak zůstává aktuální zejména tam, kde se rychlý rozvoj digitální infrastruktury střetává s omezenými přírodními zdroji. Zatímco na celostátní úrovni představuje spotřeba vody datovými centry jen zlomek celkové bilance, v konkrétních lokalitách může jít o rozhodující faktor, který ovlivňuje dostupnost vody pro obyvatele i zemědělce. Právě tento nesoulad mezi celostátním a lokálním pohledem je podle odborníků klíčem k pochopení, proč se z technického problému chlazení serverů stalo politicky citlivé téma.

Vývojáři technologií i provozovatelé datových center přitom podle dostupných informací hledají cesty, jak spotřebu vody dále omezit – ať už úpravou chladicích systémů, efektivnějším využitím energie, nebo lokalizací nových zařízení mimo oblasti s vodním deficitem. Zlepšení technologie, které již nastalo, naznačuje, že budoucí nároky na vodu by nemusely růst stejným tempem jako dosud, přestože poptávka po výpočetním výkonu pro umělou inteligenci celosvětově stoupá.

Spor mezi ekonomickým přínosem datových center a jejich dopadem na místní vodní hospodářství tak pravděpodobně zůstane předmětem diskusí i v následujících letech, zejména v regionech, kde sucho patří k dlouhodobým klimatickým rizikům.