Curiosity po vrtání v Basque Lakes zachytil návrat podzimních mraků

Rover Curiosity dokončil vrtání na lokalitě nazvané Basque Lakes a v týdnu solů 5036 až 5042 pokračoval dalším experimentem využívajícím plynovou chromatografii a hmotnostní spektrometrii (GCMS). Souběžně s tím mise zaznamenala vizuální znamení změny ročního období: na obloze nad kráterem Gale se po čase vrátily vysoké, jemné mraky. Snímek, na kterém jsou dobře patrné, rover pořídil 7. října 2026 v 19:44:19 UTC, tedy na solu 5037.

O pozorování informoval Alex Innanen, atmosférický vědec z kanadské York University, který se podílí na práci týmu mise. Právě jeho pohled na atmosférická data dává snímku širší kontext. Mraky ve vysoké nadmořské výšce se totiž na Marsu objevují v určitém ročním cyklu a jejich návrat na podzim je očekávaným jevem, nikoli překvapením.

Zajímavé je, že většina mraků nad kráterem Gale je podle Innanena takzvaně suboptická. Jsou tedy příliš řídké a průsvitné na to, aby je bylo možné spolehlivě rozeznat na běžných snímcích z kamer roveru. Jejich přítomnost lze zachytit spíše speciálními měřeními než pouhým okem. Podzimní mraky jsou ale výjimkou, protože bývají dostatečně husté a jasné, aby se na fotografiích zřetelně zobrazily. Proto se jim vědci v tomto období věnují s větší pozorností.

Mraky ve vysoké nadmořské výšce se nad kráterem Gale vracejí v podzimní sezóně a tým očekává, že v následujících týdnech bude pokračovat další sledování podzimních mraků na Marsu. Opakovaná pozorování pomáhají sestavit představu o tom, jak se oblačnost mění v průběhu marsovského roku, a o tom, kdy a v jaké podobě se mraky v oblasti objevují.

Samotný týden měl i kalendářní význam. Na Marsu právě začíná nový rok, a to v okamžiku, kdy na severní polokouli nastupuje jaro. Astronomicky se tento bod označuje jako solární longitud nula stupňů, zkráceně Ls=0°. Solární longitud popisuje polohu planety na její oběžné dráze kolem Slunce a slouží vědcům jako marsovský ekvivalent našeho kalendáře. Hodnota 0° znamená jarní rovnodennost severní polokoule, od níž se počítá začátek marsovského roku. Zajímavé je, že Gale Crater leží na jižní polokouli, takže pro místo, kde Curiosity pracuje, znamená tento okamžik naopak nástup podzimu. Právě to souvisí s návratem mraků, o nichž je řeč.

Marsovský rok je výrazně delší než pozemský a trvá přibližně 687 pozemských dnů, takže roční období se střídají pomaleji. Curiosity působí na planetě už přes čtrnáct pozemských let a počet uplynulých solů, tedy marsovských dnů, přesáhl pět tisíc. Dlouhodobá řada pozorování umožňuje srovnávat jednotlivé roky a sledovat, zda se podobné jevy opakují ve stejných obdobích. Právě takové srovnání je pro atmosférické vědce cenné, neboť ukazuje pravidelnost i případné odchylky v chování marsovské atmosféry.

Vrtání na lokalitě Basque Lakes patří k běžné činnosti roveru, který z hornin odebírá vzorky pro analýzu přístroji na palubě. Experiment GCMS slouží k určování složení plynů uvolněných ze vzorku a k identifikaci organických i anorganických látek. Je to jeden z nástrojů, jimiž tým zkoumá, jaké podmínky v oblasti panovaly v minulosti. Týden tak spojoval geologickou práci s drobnými, ale pravidelnými atmosférickými pozorováními, která tvoří stálou součást provozu mise.

Fotografie s jemnými mraky působí na první pohled nenápadně, přesto má pro vědce váhu. Dokládá, že se atmosféra nad kráterem mění v souladu s ročním cyklem, a poskytuje další bod do dlouhodobé datové řady. Tým proto bude v dalších týdnech pokračovat v monitorování oblohy a zaznamenávat, jak se podzimní oblačnost vyvíjí.