Česko chystá nový energetický zákon pro urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů

Česká republika čelí rostoucímu tlaku na modernizaci své energetické infrastruktury, přičemž klíčovou roli v tomto procesu hrají obnovitelné zdroje energie. Vláda v posledních měsících intenzivně diskutuje o podobě nového energetického zákona, který by měl zásadně změnit podmínky pro výstavbu solárních a větrných elektráren. Podle dostupných informací se zákonodárci snaží zjednodušit povolovací procesy, které jsou v současnosti považovány za jednu z hlavních překážek rozvoje obnovitelných zdrojů v zemi.

Současný stav je přitom výmluvný. Česko patří mezi státy Evropské unie s nejpomalejším rozvojem větrné energetiky, přičemž průměrná délka povolovacího řízení pro výstavbu větrné elektrárny se pohybuje kolem deseti let. To je výrazně více než průměr EU, který se pohybuje okolo čtyř let. Solární energetika je na tom o něco lépe, nicméně i zde narážejí investoři na byrokratické překážky, které zpomalují realizaci projektů.

Nový energetický zákon, jehož příprava probíhá na Ministerstvu průmyslu a obchodu, by měl přinést zásadní změny. Mezi nejdůležitější patří zkrácení lhůt pro vydávání stavebních povolení, zavedení takzvaných akcelerovaných zón, kde bude výstavba obnovitelných zdrojů preferována, a zjednodušení připojování nových zdrojů do distribuční soustavy. Vláda si od těchto opatření slibuje výrazné urychlení energetické transformace a přiblížení se cílům stanovených Evropskou unií pro rok 2030, kdy by měl podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny dosáhnout výrazně vyšších hodnot než dnes.

Kritici však upozorňují, že samotné zjednodušení administrativy nestačí. Poukazují na nedostatečnou kapacitu přenosové a distribuční soustavy, která představuje zásadní technickou překážku pro připojování nových zdrojů. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS opakovaně varuje, že bez masivních investic do sítí nebude možné integrovat plánované množství obnovitelné energie bez ohrožení stability elektrizační soustavy. Odhadované náklady na potřebné investice do sítí se pohybují v řádu stovek miliard korun v horizontu příštích dvou dekád.

Paralelně s debatou o obnovitelných zdrojích pokračuje v Česku příprava výstavby nových jaderných bloků v Dukovanech. Projekt, jehož realizací byl pověřen korejský dodavatel KHNP, se nachází ve fázi přípravy mezivládní smlouvy. Celkové náklady na výstavbu jednoho nového bloku se odhadují na přibližně 200 miliard korun, přičemž stát hodlá projekt financovat prostřednictvím státních záruk a dlouhodobých smluv o výkupu elektřiny.

Energetická transformace má přitom přímý dopad na průmysl, který je největším spotřebitelem elektřiny v zemi. Průmyslové podniky volají po cenové stabilitě a předvídatelnosti, protože nejistota ohledně budoucích cen energií komplikuje jejich dlouhodobé investiční plánování. Řada firem již přistoupila k vlastním investicím do solárních elektráren nebo uzavírá dlouhodobé smlouvy o dodávkách elektřiny přímo z obnovitelných zdrojů, takzvané PPA kontrakty.

Domácnosti pocítily zdražování energií v uplynulých letech velmi citelně. Přestože ceny elektřiny v posledním období mírně poklesly od svých historických maxim dosažených v roce 2022, zů