Australští vědci objevili genetický spínač brzdící růst nádorů prsu typu ER+

Vědci z australské University of Adelaide přišli s objevem, který by mohl v budoucnu změnit pohled na léčbu nejrozšířenější formy rakoviny prsu. Podařilo se jim identifikovat úsek DNA, který funguje jako určitý spínač a tělu pomáhá zastavit růst nádorů tohoto typu. Jde o rakovinu prsu pozitivní na estrogenový receptor, označovanou zkratkou ER+.

Tento typ onemocnění patří mezi nejčastější. Podle dostupných údajů je jako ER+ klasifikováno až 80 procent všech případů rakoviny prsu. Znamená to, že se zjištění potenciálně týká velké většiny pacientek, u nichž je diagnóza rakoviny prsu stanovena. Právě proto se výzkum zaměřuje na mechanismy, které řídí chování těchto nádorů.

Růst ER+ nádorů je řízen hormonem estrogenem. Buňky nádoru nesou receptory, na které se tento hormon váže, a tím dostávají signál k dalšímu množení. Estrogen tak působí jako palivo, které onemocnění pohání. Pochopení toho, jak organismus dokáže tento proces brzdit, je pro vědce důležitým krokem k hledání nových způsobů zásahu.

Objevený genetický spínač poskytuje právě takový vhled. Podle výzkumníků jde o mechanismus, kterým si tělo samo dokáže zpomalit nebo zastavit nekontrolovaný růst nádorových buněk. Zjištění tak otevírá prostor pro lepší porozumění tomu, proč se rakovina u některých žen vyvíjí jinak než u jiných a jaké biologické pojistky se v organismu uplatňují. Detailní popis fungování spínače a jeho přesné zapojení do buněčných procesů si však vyžádá další zkoumání.

Je třeba zdůraznit, že se jedná o výsledek základního výzkumu. Nový poznatek sám o sobě neznamená dostupnou léčbu a od laboratorního objevu k praktickému využití v nemocnicích obvykle vede dlouhá cesta, která zahrnuje ověřování na dalších modelech i klinické testování. Autoři studie ale zdůrazňují, že získané informace by mohly pomoci při budoucí léčbě a přispět k vývoji terapií, které by cíleně využívaly přirozené mechanismy těla.

Dosavadní přístupy k léčbě ER+ rakoviny prsu stojí do značné míry na ovlivňování působení estrogenu, ať už snížením jeho hladiny, nebo blokováním jeho vazby na receptory. Znalost dalších regulačních prvků, jako je nově popsaný úsek DNA, může tento arzenál v budoucnu rozšířit. Lékaři a vědci mohou díky podobným objevům lépe chápat, kde přesně dochází k selhání kontroly nad růstem buněk, a následně hledat způsoby, jak tyto procesy napravit.

Rakovina prsu zůstává jedním z nejčastějších nádorových onemocnění u žen a výzkum její biologie patří k dlouhodobě intenzivně sledovaným oblastem. Každý nový poznatek o tom, jak organismus reguluje růst nádorových buněk, přispívá do mozaiky, z níž se skládá schopnost nemoc účinněji léčit. Objev z Adelaide do ní přidává další dílek, a to konkrétně v oblasti, která se týká většiny pacientek.

Výzkumný tým nyní bude pokračovat v zkoumání nalezeného spínače a v ověřování toho, jak by se jeho funkce mohla promítnout do terapeutických strategií. Zda a v jaké podobě povede objev ke konkrétním lékům či změnám v léčebných postupech, zatím zůstává otevřenou otázkou. Pro vědeckou obec je ovšem důležité, že se podařilo odhalit další z mechanismů, jimiž si lidské tělo samo vyrovnává s nejčastější formou rakoviny prsu.

Zjištění také ukazuje, že odpovědi na zásadní otázky onkologie lze hledat nejen v samotných nádorových buňkách, ale i v širších regulačních vrstvách genomu, které rozhodují o tom, zda se určité geny uplatní, nebo naopak utlumí. Právě studium takových úseků DNA se v posledních letech stává jednou z cest, jak lépe porozumět vzniku a průběhu rakoviny a jak na ni v budoucnu zaměřit léčbu s větší přesností.