Astronomové objevili prvního zeleného bílého trpaslíka a vyvrací dosavadní teorie

Astronomové z Univerzity Warwick přišli s objevem, který mění dosavadní představy o bílých trpaslících a barvách, v nichž se mohou tyto hvězdy jevit lidskému oku. Podle jejich zjištění tyto vyhasínající hvězdné pozůstatky zdaleka nezáří jen v odstínech bílé, jak se dosud obecně předpokládalo, ale mohou vyzařovat světlo v celé škále barev.

Bílý trpaslík představuje závěrečné vývojové stadium hvězd podobných naší Slunci. Jde o extrémně hustý objekt, který vznikne poté, co hvězda vyčerpá své jaderné palivo a odvrhne vnější vrstvy plynu do okolního prostoru. Zbyde po ní pouze žhavé jádro, které se postupně ochlazuje a pomalu dohasíná po miliardy let. Právě proto se tradičně předpokládalo, že barva, kterou tyto hvězdy vyzařují, se pohybuje v rámci bílého a namodralého spektra, případně přechází do červenavých tónů v pozdějších fázích chladnutí.

Tým z Warwicku ale svým výzkumem prokázal, že realita je mnohem pestřejší. Vědci zjistili, že bílí trpaslíci mohou zářit v různých barvách v závislosti na procesech, které probíhají v jejich atmosféře a vnitřní struktuře. Tato zjištění otevírají nový pohled na to, jak tyto hvězdné pozůstatky klasifikovat a studovat.

Nejvýraznějším výsledkem výzkumu je objev hvězdy, která by se podle astronomů jevila lidskému oku jako zelená. Jedná se o vůbec první nalezený případ bílého trpaslíka s touto barvou. Dosud byly podobné objekty popisovány téměř výhradně v odstínech bílé, modré nebo červené, zelená barva se mezi pozorovanými bílými trpaslíky dosud neobjevila.

Objev zeleně zářícího bílého trpaslíka je podle astronomů výjimečný tím, že ukazuje na dosud málo prozkoumané fyzikální procesy, které mohou probíhat v atmosférách těchto hvězd. Barva světla, které hvězda vyzařuje, totiž úzce souvisí se složením jejího povrchu a s tím, jaké prvky se v její atmosféře nacházejí. Různé chemické prvky pohlcují a vyzařují světlo na odlišných vlnových délkách, což v konečném důsledku ovlivňuje barvu, v níž se hvězda jeví pozorovateli.

Vědci z Univerzity Warwick se při svém výzkumu zaměřili na podrobnou analýzu světla vycházejícího z několika bílých trpaslíků. Díky moderním spektroskopickým metodám dokázali rozložit světlo těchto hvězd na jednotlivé složky a zjistit, jaké prvky se podílejí na výsledné barvě záření. Právě tato analýza odhalila, že jedna z pozorovaných hvězd vykazuje charakteristiky odpovídající zelenému zbarvení.

Objev má podle astronomů význam nejen pro pochopení samotných bílých trpaslíků, ale i pro širší astrofyzikální výzkum. Tyto hvězdy totiž slouží jako jakési přirozené laboratoře, v nichž lze studovat extrémní stavy hmoty za vysokých hustot a teplot. Pochopení toho, proč a jak se mohou lišit barvou, může pomoci upřesnit modely jejich vývoje a chladnutí.

Bílí trpaslíci jsou také důležití pro odhady stáří hvězdných populací a celých galaxií, protože rychlost jejich chladnutí je možné poměrně přesně vypočítat. Pokud se ukáže, že barva souvisí s doposud opomíjenými faktory, mohlo by to vést k revizi některých metod, které astronomové používají k datování hvězdných soustav.

Tým z Univerzity Warwick plánuje ve výzkumu pokračovat a zaměřit se na hledání dalších podobně neobvykle zbarvených bílých trpaslíků. Cílem je zjistit, zda jde o ojedinělý úkaz, nebo zda existuje širší skupina hvězd s dosud nepopsanými barevnými vlastnostmi. Rozšíření vzorku pozorovaných objektů by mělo pomoci lépe pochopit, jaké konkrétní mechanismy stojí za vznikem tak neobvyklého zbarvení, jaké bylo zaznamenáno u nově objevené zelené hvězdy.

Výzkum tak přináší další důkaz, že i zdánlivě dobře prozkoumané objekty, jako jsou bílí trpaslíci, mohou astronomům stále nabízet nová překvapení. Objev zeleně zářící hvězdy potvrzuje, že vesmír skrývá mnohem pestřejší škálu jevů, než se dosud předpokládalo, a že i drobné odchylky ve složení hvězdné atmosféry mohou mít výrazný vliv na to, jak hvězdu vnímáme pouhým okem i prostřednictvím přístrojů.