Astronomové objevili první známou zelenou hvězdu, bílého trpaslíka vzdáleného 326 světelných let

Astronomové z Univerzity Warwick objevili 15. října 2026 první známou zelenou hvězdu – bílého trpaslíka s označením WD J1330+6435, vzdáleného od Země přibližně 326 světelných let. Jde o unikátní nález, protože hvězdy tohoto barevného odstínu nebyly dosud pozorovány a jejich existence byla spíše teoretickou možností než ověřeným jevem.

Bílí trpaslíci jsou pozůstatky hvězd podobných Slunci, které na konci svého vývoje odvrhnou vnější vrstvy a zanechají po sobě extrémně husté horké jádro. Většina z nich má barvu bílou až namodralou, v závislosti na povrchové teplotě. WD J1330+6435 se ale od ostatních liší složením své atmosféry, která je obohacená vápníkem, lithiem a sodíkem. Právě přítomnost sodíku je podle vědců klíčová pro neobvyklé zabarvení hvězdy.

Mark Hollands, jeden z astronomů podílejících se na výzkumu, vysvětlil mechanismus vzniku barvy následovně: Stopy sodíku v atmosféře tohoto bílého trpaslíka absorbují oranžovou část spektra, což zanechává duchovně zelený lesk. Sodík pohlcuje specifickou část viditelného světla, a tím mění celkový dojem barvy, kterou hvězda vyzařuje směrem k pozorovateli.

Objev zelené hvězdy není jediným výsledkem, který tým z Warwicku při svém pozorování bílých trpaslíků zaznamenal. Vědci upozornili také na hvězdu WD J1011+2845, která by podle dosavadních měření mohla být nejčervenější dosud známou hvězdou. Tento bílý trpaslík se nachází mnohem blíže Zemi, přibližně 48 světelných let, což z něj činí relativně snadný cíl pro další podrobné pozorování a analýzu.

Oba objevy ukazují, že chemické složení atmosféry bílých trpaslíků může mít výraznější vliv na jejich vzhled, než se dosud předpokládalo. Standardně se barva hvězd odvozuje především od jejich povrchové teploty – chladnější hvězdy vyzařují spíše červené světlo, zatímco ty žhavější se jeví bílé nebo namodralé. Přítomnost specifických prvků v atmosféře však může tento jednoduchý vztah narušit a vytvořit neobvyklé optické efekty, jako je tomu právě u nově objevené zelené hvězdy.

Bílí trpaslíci obecně přitahují pozornost astronomů i proto, že jejich atmosféry mohou obsahovat stopy materiálu pocházejícího z pohlcených planet nebo planetek. Analýza chemického složení těchto hvězd tak může vědcům poskytnout nepřímé informace o planetárních systémech, které kdysi obíhaly kolem jejich mateřských hvězd předtím, než tyto přešly do fáze bílého trpaslíka. Zjištění zvýšeného obsahu vápníku, lithia a sodíku u WD J1330+6435 by tak mohlo naznačovat, že hvězda ve své minulosti pohltila fragmenty planetárního tělesa s neobvyklým chemickým složením.

Výzkumný tým plánuje v objevu pokračovat a podrobit obě hvězdy dalšímu spektroskopickému zkoumání, které by mělo upřesnit přesné složení jejich atmosfér i mechanismus, jakým vzniká jejich neobvyklé zbarvení. Zároveň astronomové nevylučují, že při systematickém prohledávání katalogů bílých trpaslíků mohou najít další podobně neobvykle zbarvené objekty, které dosud unikaly pozornosti kvůli jejich nízké svítivosti a velké vzdálenosti od Země.

Objev zelené hvězdy i potenciálně nejčervenější hvězdy zapadá do dlouhodobého trendu, kdy moderní přehlídkové teleskopy a citlivější spektrografy umožňují objevovat stále jemnější odchylky v barvě a složení hvězd, které byly dříve technicky nedetekovatelné. Univerzita Warwick patří mezi přední pracoviště zabývající se výzkumem bílých trpaslíků a jejich atmosfér, a podobné objevy tak potvrzují význam dlouhodobého systematického pozorování i relativně blízkého vesmírného okolí Země.