Anthropic oznámil objev AI v biologii, vědci pochybují o jeho významu

Společnost Anthropic oznámila 28. září 2026 to, co označuje za první objev v molekulární biologii učiněný pomocí umělé inteligence. Podle vyjádření firmy stálo za nálezem 950 agentů založených na modelu Claude, kteří analýzu prováděli po dobu 21 hodin. Výsledkem má být opakující se vzor kolem známého enzymu, který podle Anthropic připomíná strukturu využívanou technologií CRISPR.

Zprávu přinesl novinář James O'Donnell, který upozorňuje, že reakce odborné komunity na oznámení nejsou jednoznačně pozitivní. Řada biologů totiž zpochybňuje, zda lze výsledek skutečně označit za objev v tradičním slova smyslu.

Mezi kritiky patří Mario Rodríguez Mestre z Univerzity v Kodani, který poukazuje na to, že identifikace neobvyklého seskupení genů nebo opakujícího se vzoru sama o sobě nepředstavuje završení vědecké práce. „Nalezení podivného shluku genů a opakování je často snadná část,“ uvedl Rodríguez Mestre. Podle něj skutečný vědecký přínos spočívá až v následném ověření, pochopení funkce a významu nalezeného vzoru – tedy v krocích, které teprve mají následovat.

Kritika se netýká jen samotného konkrétního nálezu, ale šíře i způsobu, jakým se AI firmy k podobným výsledkům stavějí. Podle odpůrců si společnosti jako Anthropic osobují roli objevitelů, což je v rozporu s tradičním vědeckým procesem, v němž je objev obvykle potvrzen až po důkladném recenzním řízení, replikaci a hlubší interpretaci dat. Tento přístup podle kritiků přispívá k tomu, že se ve vědecké i širší veřejnosti prohlubuje skepse vůči pokroku umělé inteligence – zejména pokud je úspěch AI měřen primárně tím, zda „učinila objev“, aniž by byl jasně definován standard, co za objev považovat.

Lucas Harrington v reakci na tuto debatu doporučuje, aby si AI společnosti samy stanovily vysoké standardy pro to, co lze za skutečný vědecký objev považovat, a nevydávaly za průlom každý výstup, který agentní systémy v rámci analýzy dat vyprodukují. Taková opatrnost by podle něj mohla pomoci obnovit důvěru mezi vědeckou komunitou a firmami vyvíjejícími AI nástroje pro výzkum.

Případ ukazuje širší napětí mezi tempem, jakým AI společnosti komunikují své výsledky, a tempem, jakým probíhá ověřování v tradiční vědě. Zatímco technologické firmy mají motivaci prezentovat pokrok rychle a viditelně, vědecká obec klade důraz na postupné, ověřitelné kroky, které mohou trvat měsíce až roky. Anthropic svůj výsledek prezentuje jako doklad schopnosti AI agentů pracovat s rozsáhlými biologickými daty a nacházet v nich struktury, které by lidskému výzkumníkovi mohly zabrat podstatně déle. Zda se ale skutečně jedná o objev srovnatelný s těmi, které vznikají klasickým vědeckým postupem, zůstává mezi odborníky sporné.