Anketa: většina čtenářů by kvůli zdravotním rizikům na Mars neletěla

Cesta na Mars láká i děsí zároveň a čtenáři zpravodajského webu Live Science se k ní staví spíše skepticky. V anketě, kterou server zveřejnil 6. listopadu, se vyslovilo více než 240 lidí a 65 % z nich odpovědělo, že rizika podle nich za to nestojí. Otázka přitom zněla jednoduše: zda by na rudou planetu odcestovali, i kdyby jim hrozily možné zdravotní následky.

Redakce anketu doprovodila textem Kenny Hughes-Castleberry, který editovali Laura Geggel a Laura Mondragón. Autorka v něm odkazuje na novou studii, jež se věnuje tomu, co může dlouhodobý pobyt ve vesmíru udělat s lidským tělem. Výzkumníci v ní vystavili krysy záření podobnému tomu, kterému by čelili astronauti na misi k Marsu. Zvířata měla po ozáření kolem malých cév v srdci více jizvové tkáně než kontrolní skupina, která záření vystavena nebyla.

Autoři článku zároveň upozorňují, že tato zjištění nebyla ověřena na lidech. Pokud jde o dopady na lidský organismus, jde tedy zatím o pozorování u laboratorních zvířat, nikoli o potvrzený závěr. Studie se obecněji zmiňuje o rizicích dlouhodobých vesmírných misí, mezi něž patří kosmické záření i účinky mikrogravitace.

Čtenáři se v komentářích zaměřili na různé stránky věci. Jeden z nich napsal, že průkopníci cesty na Mars budou čelit možnosti smrti a nemusí se vrátit. Jiný naopak připomněl, že průzkumníci ve všech dobách čelili neobvyklým rizikům, a výprava na Mars by tedy do této tradice zapadala.

Další ohlas se týkal peněz. Podle jednoho z diskutujících by se za cenu vyslání jediného člověka na Mars dala sondami prozkoumat celá Sluneční soustava. Tento argument staví proti sobě pilotované a bezpilotní lety, o jejichž poměru se mezi odborníky i veřejností dlouhodobě diskutuje.

Nejosobnější odpověď poslal čtenář, kterému je 77 let. Napsal, že by mu na Marsu chyběla příroda, vítr, stromy a zpěv ptáků. Jeho reakce ukazuje, že odpor k cestě nemusí vycházet jen z obav o zdraví, ale také z představy života v prostředí, kde nic z toho není.

Výsledek ankety nelze brát jako reprezentativní průzkum, protože hlasovali pouze zájemci, kteří si na webu Live Science tuto otázku přečetli. Přesto naznačuje, že velká část lidí, kteří se o vědu a vesmír zajímají, není ochotna podstoupit zdravotní riziko spojené s dlouhou misí. Rozhodnutí odmítnout cestu zřejmě nejsou jen výsledkem strachu z vědecky popsaných hrozeb, jako je záření. Do hry vstupují i otázky smyslu, nákladů a toho, čeho by se člověk musel vzdát.

Studie na krysách přitom zapadá do širšího úsilí vědců pochopit, jak se tělo vyrovná s podmínkami, které na Zemi nelze snadno napodobit. Kosmické záření a mikrogravitace patří mezi hlavní překážky, které stojí mezi současnými technologiemi a bezpečným dlouhodobým pobytem lidí mimo Zemi. Zjištění o zvýšené tvorbě jizvové tkáně u srdečních cév ukazuje jeden z možných mechanismů, kterým by mohlo být zasaženo zdraví astronautů, avšak bez ověření na lidech zůstává jen upozorněním pro další výzkum.

Na konci textu redakce připomíná, že předplatné Live Science Pro a Live Science Plus nabízí přístup bez reklam a exkluzivní obsah.