Vzácné změny DNA ovlivňují inteligenci dětí hlavně v raném věku

Vědci z britského Wellcome Sanger Institute publikovali 10. července v prestižním vědeckém časopise Nature Human Behaviour studii, která přináší nové poznatky o vztahu mezi genetickými změnami a kognitivními schopnostmi dětí. Výzkum, jenž vychází z analýzy rozsáhlých dat britských narozeninových kohort, odhaluje, že různé typy genetických variant hrají v rozvoji dětského myšlení a inteligence odlišné role v závislosti na věku dítěte.

Výzkumníci se zaměřili na dva základní typy změn v DNA – vzácné a běžné varianty. Zatímco běžné genetické změny se vyskytují v populaci relativně často a jejich vliv na zdraví a vlastnosti člověka je předmětem genetického výzkumu již dlouhou dobu, vzácné změny DNA jsou méně prozkoumané a jejich dopad na kognitivní vývoj nebyl dosud zcela objasněn. Právě tato studie přináší v tomto ohledu zásadní zjištění.

Analýza dat ukázala, že vzácné změny DNA jsou nejvýrazněji spojeny s kognitivními schopnostmi v raném dětství. Jinými slovy, v prvních letech života mají tyto genetické varianty na rozvoj myšlení a inteligence dítěte největší vliv. S přibývajícím věkem dětí však toto spojení postupně slábne, což naznačuje, že role vzácných genetických variant v kognici se v průběhu dětství proměňuje.

Paralelně s tím výzkum odhalil opačný trend u běžných genetických změn. Ty vykazují silnější spojení s kognitivními schopnostmi až v pozdějším dětství. Zdá se tedy, že s tím, jak dítě roste a jeho mozek se vyvíjí, začínají nabývat na důležitosti právě tyto frekventovanější genetické varianty. Tento posun v genetickém vlivu v závislosti na věku představuje dosud nepopsaný fenomén, který může zásadně ovlivnit naše chápání dětského kognitivního vývoje.

Britské narozeninové kohorty, jejichž data vědci využili, představují mimořádně cenný zdroj informací. Jedná se o dlouhodobé výzkumné projekty, v nichž jsou sledovány tisíce dětí od narození po dospělost, přičemž jsou pravidelně zaznamenávány různé aspekty jejich zdraví, vývoje a životních podmínek. Tato longitudinální data umožňují výzkumníkům sledovat změny v čase a identifikovat vzorce, které by při krátkodobých studiích zůstaly skryty.

Výsledky studie mohou mít dalekosáhlé důsledky pro oblast výzkumu neurovývojových poruch, jako jsou poruchy učení nebo vývojové opoždění. Pokud vzácné genetické varianty hrají klíčovou roli právě v raném dětství, mohlo by to otevřít nové možnosti pro včasnou diagnostiku a intervenci u dětí, které jsou geneticky predisponovány k určitým kognitivním obtížím. Včasný záchyt a odpovídající podpora v prvních letech života mohou mít přitom zásadní vliv na dlouhodobý vývoj dítěte.

Studie rovněž přispívá k širší diskusi o tom, jak velkou roli hrají geny oproti prostředí v kognitivním vývoji člověka. Výzkum z Wellcome Sanger Institute naznačuje, že genetický vliv není statický – mění se v čase a různé typy genetických variant přebírají vedoucí roli v různých vývojových fázích. To je v souladu s moderním pohledem na vývoj jako na dynamický proces, v němž se geny a prostředí neustále vzájemně ovlivňují.

Wellcome Sanger Institute je jedním z předních světových genomických výzkumných center se síd