V Thajsku objevili obřího pravěkého hlodavce velikosti velkého psa

Paleontologové popsali z jihu Thajska nový druh obřího pravěkého hlodavce, který se velikostí blížil velkému psu. Pojmenovali ho Yakamys sirindhornae a žil v pozdním eocénu, tedy před zhruba 35 až 34 miliony let. Informoval o tom server Sci.News v textu z 10. listopadu, jehož autorem je Enrico de Lazaro.

Druh je znám jen ze dvou fosilních nálezů: z jednoho dolního moláru a z fragmentu dolního řezáku. Oba pocházejí z jílové vrstvy v uhelném sloji v dole Krabi lignite v provincii Krabi na jihu Thajska. Přestože jde o skromný materiál, molár prozrazuje mimořádnou velikost zvířete. Měří přibližně 11,6 milimetru na délku a 11,3 milimetru na šířku. Největší dříve známí asijští příbuzní přitom měli moláry menší než polovinu této velikosti.

Podle odhadu vědců vážil Yakamys sirindhornae zhruba 30 kilogramů, tedy asi jako velký pes. Autoři studie zdůrazňují, že jde pouze o orientační údaj, který vychází z velikosti jediného zubu. Zvíře přesto patřilo k největším hlodavcům své doby.

Do čeledi Ischyromyidae badatelé druh zařadili na základě tvaru zubů a také mikroskopické struktury skloviny řezáku. Tloušťka skloviny dosahuje přibližně 235 mikrometrů. Právě stavba skloviny je u hlodavců důležitým znakem, který pomáhá určit příbuzenské vztahy i v případě, že se dochovalo jen málo materiálu.

Dosud býval za příklad velkého raného hlodavce považován Manitsha tanka z oligocénu Jižní Dakoty v Severní Americe. Odhadované hmotnosti obou zvířat jsou podobné, tvar a velikost jejich molárů se ale výrazně liší. To naznačuje, že obří velikost se u raných hlodavců vyvinula nezávisle na různých místech světa.

Pro srovnání, jihoamerický obří hlodavec Josephoartigasia monesi, který žil v pliocénu a pleistocénu, je odhadován na přibližně 350 kilogramů. Největším dnes žijícím hlodavcem je kapybara (Hydrochoerus hydrochaeris).

Studii vedli Y. Chaimanee a spoluautorka, profesorka Virginie Millien z McGill University. Vyšla v časopise Scientific Reports (2026, článek 34523, DOI 10.1038/s41598-026-76711-6). Podle profesorky Millien hrála jihovýchodní Asie důležitou roli v rané evoluci velkotělých hlodavců. Nový nález tak rozšiřuje poznatky o tom, kde a kdy se u této skupiny objevily první velké druhy.

Fosilní záznam hlodavců z tohoto regionu a období zůstává řídký, a proto i dva izolované zuby mohou výrazně změnit dosavadní představy. Yakamys sirindhornae ukazuje, že velkých rozměrů dosahovali hlodavci už v eocénu a že jejich vývoj nebyl omezen na jednu část světa. K upřesnění odhadu hmotnosti i způsobu života zvířete by však byly potřeba další, úplnější nálezy.