Tropické lesy během El Niño přestávají pohlcovat CO₂, zjistila studie

Tropické lesy, které jsou považovány za jeden z klíčových regulátorů globálního klimatu, ztrácejí během událostí El Niño svou schopnost absorbovat oxid uhličitý z atmosféry. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu publikovaného v roce 2023, na němž se podílelo více než sto vědců z celého světa. Studie sledovala více než půl milionu stromů v šesti jihoamerických zemích po dobu delší než třicet let a přináší znepokojivé závěry o budoucnosti těchto ekosystémů v době měnícího se klimatu.

Za normálních podmínek tropické lesy fungují jako obrovské uhlíkové zásobníky. Stromy prostřednictvím fotosyntézy pohlcují CO₂ z ovzduší a přeměňují ho na biomasu – dřevo, listy a kořeny. Tento proces hraje zásadní roli v regulaci koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Jenže v horkých a suchých podmínkách, které jsou typické pro období El Niño, rostliny reagují uzavřením pórů na listech. Tím sice omezují ztrátu vody, ale zároveň dramaticky snižují příjem oxidu uhličitého. Výsledkem je pokles růstu lesů a zvýšená úmrtnost stromů.

Právě to se naplno projevilo v letech 2015 a 2016, kdy svět zasáhlo jedno z nejsilnějších El Niñí v moderní historii. Některé tropické lesy Jižní Ameriky tehdy přestaly efektivně absorbovat uhlík a namísto toho se začaly chovat spíše jako jeho zdroj. Jihoamerické tropické lesy jsou přitom považovány za obzvláště zranitelné vůči takovýmto extrémním klimatickým událostem, a to kvůli kombinaci vysokých teplot a výrazného poklesu srážek, které El Niño v tomto regionu přináší.

Situaci dále komplikuje fakt, že intenzita těchto klimatických výkyvů roste. Podle dostupných dat bylo v posledních šedesáti letech zaznamenáno dvakrát více takzvaných velmi silných El Niñí než v předchozích šedesáti letech. Vědci tento trend dávají do přímé souvislosti s celkovým oteplováním planety, které vytváří podmínky příznivé pro vznik intenzivnějších a častějších epizod tohoto jevu.

Aktuálně přitom El Niño opět probíhá, což potvrdila americká Národní oceánická a atmosférická správa, známá pod zkratkou NOAA. To znamená, že tropické lesy jsou v tuto chvíli vystaveny podmínkám, které jejich schopnost vázat uhlík opět výrazně omezují. Vědci upozorňují, že důsledky současné epizody se mohou plně projevit s určitým časovým zpožděním.

Jako potenciálně nejhorší rok z hlediska dopadu na tropické lesy vědci označují rok 2026. Právě tehdy by mohly vrcholit kumulativní efekty probíhající události El Niño v kombinaci s dlouhodobými trendy oteplování. Pokud by se tento scénář naplnil, mohlo by dojít k dalšímu výraznému oslabení schopnosti jihoamerických pralesů plnit funkci uhlíkového zásobníku, a to v době, kdy je tato funkce pro stabilizaci klimatu naprosto klíčová.

Výzkum, který zahrnoval měření prováděná v šesti jihoamerických zemích po více než třicet let, představuje dosud nejrozsáhlejší systematické sledování dynamiky tropických lesů v reakci na klimatické výkyvy. Zapojení více než stovky odborníků z různých institucí a zemí dodává závěrům studie mimořádnou věrohodnost. Vědci zd