Studie: Více nachozených kroků denně souvisí s nižší mírou úzkosti a deprese u teenagerů

Nová studie, kterou 3. října 2026 zveřejnili vědci z King's College London a University of Massachusetts Amherst, potvrzuje souvislost mezi počtem denně nachozených kroků a duševním zdravím dospívajících. Výzkum vycházel z dat více než 5 500 amerických adolescentů a ukázal, že čím více kroků teenageři denně ujdou, tím méně vykazují příznaků úzkosti a deprese.

Vědecký tým čerpal z rozsáhlé americké studie Adolescent Brain Cognitive Development (ABCD Study), v jejímž rámci účastníci ve věku 11 až 12 let nosili po dobu tří týdnů akcelerometry Fitbit, které zaznamenávaly jejich pohybovou aktivitu. O rok později pak výzkumníci zhodnotili psychologickou pohodu stejných adolescentů pomocí standardizovaného dotazníku Child Behavior Checklist (CBCL), který se používá k posouzení emočních a behaviorálních problémů u dětí a dospívajících.

Výsledky ukázaly jasný vzorec: mladiství, kteří ušli méně než 5 000 kroků denně, vykazovali nejvyšší míru psychologických a behaviorálních symptomů. Naproti tomu teenageři, kteří dosáhli v průměru 8 000 kroků denně, měli znatelně nižší míru úzkosti a deprese. Nejlépe si vedla skupina adolescentů, kteří denně ušli 12 000 kroků a více – ti vykazovali nejméně příznaků duševních potíží a zároveň nejlepší emoční odolnost.

Podle autorů studie přitom neplatí žádná jednoznačná hranice, po jejímž překročení by se přínos pohybu zastavil. Výzkum naopak naznačuje, že každé další zvýšení počtu kroků přispívá k lepšímu duševnímu zdraví – tedy čím více pohybu, tím lépe, bez ohledu na to, zda adolescent již dosahuje doporučených hodnot.

Zajímavým zjištěním studie je také propojení fyzické aktivity se strukturou mozku. Vědci zjistili, že adolescenti s vyšším počtem denních kroků měli silnější šedou hmotu v oblastech mozku, které souvisejí s motorickou kontrolou a regulací emocí. Toto zjištění naznačuje, že pravidelný pohyb může mít přímý vliv na vývoj mozkových struktur důležitých pro zvládání stresu a emocí v období dospívání, kdy mozek prochází významnými vývojovými změnami.

Hlavní autorka studie Qingyang Li uvedla, že výzkum pomáhá lépe porozumět tomu, které části mozku souvisejí s duševním zdravím mladých lidí. Podle jejích slov výsledky naznačují, že fyzická aktivita by mohla hrát roli nejen jako prevence, ale potenciálně i jako doplňková forma podpory duševního zdraví u dospívajících.

Autoři studie zdůrazňují, že zjištění mají praktický význam především v kontextu rostoucího výskytu úzkostných a depresivních poruch mezi dospívajícími v posledních letech. Pravidelná chůze a pohyb obecně představují dostupnou a nenákladnou intervenci, kterou lze snadno začlenit do každodenního života mladých lidí – ať už formou cesty do školy, sportovních aktivit nebo běžné volnočasové aktivity.

Výzkumníci zároveň upozorňují, že jde o observační studii, která sleduje souvislost mezi pohybem a duševním zdravím, nikoli nutně přímý příčinný vztah. Přesto kombinace behaviorálních dat a zobrazení mozkové struktury posiluje důvěryhodnost zjištění a otevírá prostor pro další výzkum zaměřený na to, jak přesně fyzická aktivita ovlivňuje vývoj mozku a emoční regulaci u adolescentů.

Vědci plánují na výsledky navázat dalšími analýzami v rámci dlouhodobé ABCD Study, která sleduje stejnou skupinu dětí a dospívajících po mnoho let a umožňuje tak zkoumat, jak se vztah mezi pohybem, mozkem a duševním zdravím vyvíjí v průběhu dospívání. Podle autorů by výsledky mohly v budoucnu posloužit jako podklad pro cílené programy podpory duševního zdraví na školách, které by kladly větší důraz na pravidelnou fyzickou aktivitu jako součást prevence psychických potíží u mladistvých.