Studie: glukosamin může urychlit přechod mírné kognitivní poruchy v demenci

Vědci z Univerzity Florida zveřejnili 27. září 2026 studii, která ukazuje spojitost mezi užíváním doplňku stravy glukosamin a rychlejším postupem Alzheimerovy choroby. Výzkum vedený Ramonem Sunem, Ph.D., z UF Health vyšel v časopise Nature Metabolism a přináší znepokojivé zjištění pro miliony lidí, kteří tento populární volně prodejný přípravek užívají zejména kvůli bolestem kloubů.

Podle výsledků studie mají pacienti s mírnou kognitivní poruchou (MCI), kteří užívají glukosamin, o 25 procent vyšší pravděpodobnost, že jejich stav přejde do plnohodnotné demence, ve srovnání s pacienty, kteří tento doplněk neužívají. Vědci ve své analýze pracovali s daty více než čtyř a půl tisíce pacientů – konkrétně 1 896 osob s diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo příbuznou demencí (ADRD) a 2 750 osob s mírnou kognitivní poruchou. Z těchto pacientů glukosamin užívalo přibližně osm procent.

Ramon Sun k výsledkům uvedl: A lot of these people actively take an over-the-counter supplement that could be making their disease progression worse. Tato slova zdůrazňují, že se jedná o přípravek, který si lidé kupují bez lékařského předpisu a často bez vědomí o možných rizicích spojených s kognitivním zdravím.

Kromě zvýšeného rizika progrese z mírné kognitivní poruchy k demenci studie naznačuje, že užívání glukosaminu může u pacientů s již diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo příbuznou demencí souviset také s vyšším rizikem úmrtí. Toto zjištění je o to závažnější, že glukosamin patří mezi jedny z nejrozšířenějších doplňků stravy na trhu, běžně užívaných staršími lidmi kvůli podpoře kloubů a zmírnění příznaků osteoartrózy.

Výzkumný tým svá pozorování z analýzy dat pacientů doplnil laboratorními experimenty, které měly objasnit biologický mechanismus stojící za tímto spojením. Vědci testovali účinky glukosaminu na lidské mozkové tkáni a rovněž na myších modelech Alzheimerovy choroby. Tyto experimenty jim umožnily zkoumat, jakým způsobem by mohl doplněk stravy ovlivňovat procesy v mozku spojené s rozvojem neurodegenerativního onemocnění, a nejen spoléhat na statistickou souvislost zjištěnou v datech pacientů.

Zjištění týmu z UF Health přichází v době, kdy počet lidí trpících Alzheimerovou chorobou a dalšími formami demence celosvětově roste a odborníci intenzivně hledají faktory, které mohou nemoc urychlovat nebo naopak zpomalovat. Glukosamin je přitom dlouhodobě vnímán jako relativně bezpečný doplněk stravy s minimálními vedlejšími účinky, a to i přesto, že jeho účinnost při léčbě kloubních potíží zůstává předmětem odborných diskuzí.

Autoři studie zdůrazňují, že jde o observační výzkum, který prokazuje statistickou souvislost, nikoli přímou příčinnou souvislost mezi užíváním glukosaminu a zhoršením Alzheimerovy choroby. Právě proto tým doplnil epidemiologická data o laboratorní experimenty na mozkové tkáni a zvířecích modelech, aby ověřil, zda existuje biologicky přijatelné vysvětlení pozorovaného jevu.

Vzhledem k rozšířenosti užívání glukosaminu mezi staršími dospělými, u nichž je riziko rozvoje kognitivních poruch přirozeně vyšší, mají výsledky studie potenciálně široký dopad. Lidé s mírnou kognitivní poruchou nebo rodinnou anamnézou Alzheimerovy choroby by podle vědců měli o užívání tohoto doplňku informovat své lékaře a zvážit společně s nimi, zda přínosy pro klouby převažují nad možnými riziky pro mozek.

Tým z Univerzity Florida plánuje ve výzkumu pokračovat, aby přesněji objasnil mechanismus, jímž by glukosamin mohl ovlivňovat progresi neurodegenerativních onemocnění. Dosavadní zjištění nicméně již nyní vyvolávají otázky ohledně bezpečnosti volně prodejných doplňků stravy u zranitelné skupiny starších pacientů s počínajícími kognitivními problémy, a odborníci doporučují při jejich užívání zvýšenou opatrnost.