Student na fotopastech v Novém Mexiku zachytil vzácnou kočkovitou šelmu

Student William Grooms strávil první terénní sezónu v severním Novém Mexiku sběrem snímků divoké zvěře, které pořídily desítky fotopastí rozmístěných v Carson National Forest. Podle titulku zprávy, z níž vycházíme, v jeho záznamech našel důkaz o výskytu vzácné divoké kočkovité šelmy v tomto regionu. Přesný druh ani bližší okolnosti nálezu dostupné podklady neuvádějí.

Fotopasti jsou automatické kamery, které se spouštějí pohybem nebo teplem procházejícího zvířete. Díky nim mohou vědci sledovat druhy, jež jsou plaché, aktivní v noci nebo se v terénu vyskytují jen vzácně, aniž by museli být přítomni a zvířata rušit. Právě tento způsob monitoringu je u šelem a dalších skrytě žijících savců často jedinou praktickou možností, jak získat spolehlivá data o jejich rozšíření.

Grooms fotopasti rozmístil přímo v lesních porostech Carson National Forest, který se rozkládá v severní části Nového Mexika. Léto, kdy sběr fotografií probíhal, bylo jeho první terénní sezónou. Jde přitom o začátek delšího úsilí, protože práce je součástí dvouletého výzkumu.

Hlavním cílem studie není samotné vyhledávání jednotlivých vzácných druhů, jak by se mohlo zdát z titulku. Výzkum se zaměřuje na to, jak struktura lesa ovlivňuje biodiverzitu v oblasti Southern Rocky Mountains. Jinými slovy, vědci chtějí zjistit, jak se podoba lesních porostů promítá do toho, jaké druhy zvířat v nich žijí a v jakém množství. Do struktury lesa se obvykle počítá například hustota stromů, jejich věkové složení či množství podrostu, přičemž konkrétní proměnné, které Grooms sleduje, zdroje neuvádějí.

Pochopení těchto souvislostí má praktický význam. Lesní hospodáři i ochránci přírody se při rozhodování o péči o lesy opírají o poznatky o tom, jaké prostředí která zvířata vyhledávají. Údaje z fotopastí mohou pomoci ukázat, zda a jak se různé typy porostů liší z hlediska druhové pestrosti. Oblast Southern Rocky Mountains patří k rozsáhlým horským regionům, kde se střetává využívání krajiny člověkem s potřebami volně žijících živočichů.

Vzhledem k tomu, že první sezóna je za námi a výzkum má trvat dva roky, lze očekávat, že další data přibudou v následující terénní sezóně. Zdroje však neuvádějí, kdy budou výsledky zveřejněny ani jakým způsobem. Stejně tak nejsou k dispozici informace o tom, kolik přesně fotopastí bylo nasazeno, kolik snímků se podařilo získat ani na jaké instituci studie probíhá. Zmiňovaný počet „desítky“ je tedy jediným dostupným údajem o rozsahu monitoringu.

Nález vzácné kočkovité šelmy, o němž hovoří titulek, ukazuje, že i relativně krátká sezóna s dobře rozmístěnými kamerami může přinést zajímavé výsledky. Zároveň je třeba zdůraznit, že jeden snímek či série snímků dokládá pouze přítomnost zvířete na konkrétním místě a v určitém čase. Neříká nic o velikosti populace ani o tom, zda se šelma v oblasti vyskytuje trvale. K podobným závěrům je obvykle zapotřebí delší sledování a podrobnější analýza, kterou má dvouletý výzkum poskytnout.

Studie tak spojuje dva přístupy. Na jedné straně jde o pozorování konkrétních druhů, jejichž výskyt může být překvapením, na druhé straně o širší otázku, jak je biodiverzita v horských lesích utvářena samotnou stavbou porostů. Právě druhý z nich je podle dostupných informací hlavním cílem práce.