Stanfordská encyklopedie filozofie nově zpracovala heslo o epistemické uzavřenosti

Stanfordská encyklopedie filozofie (SEP) zveřejnila 4. listopadu novou verzi hesla o epistemické uzavřenosti. Jejím autorem je Marc Alspector-Kelly a text nahrazuje dřívější heslo na stejné téma od jiného autora. Heslo patří k dlouhodobě sledovaným tématům teorie poznání, protože se dotýká otázky, jak se znalost a oprávněnost přesvědčení šíří v logických úvahách.

Úvodní část hesla vychází z obecné definice uzavřenosti: množina je uzavřena vůči určité relaci, pokud její členové stojí vůči sobě navzájem pouze v této relaci. Debaty o epistemické uzavřenosti se pak týkají toho, zda jsou množiny určitých přesvědčení, tedy především těch, která představují znalost, jsou oprávněná nebo zaručená, uzavřeny vůči relacím zahrnujícím platné dedukční vyplývání. Většina diskuse se podle autora soustředí na uzavřenost znalosti.

Základní podobu tohoto principu autor označuje zkratkou SPC (jednoduchá premisa). Podle ní platí, že pokud někdo ví, že P, a věří v Q právě proto, že ho P implikuje, pak ví i to, že Q, a to nutně. Existuje také multi-premisová verze, označovaná MPC, která platí obdobně pro případy, kdy Q vyplývá z několika premis, tedy P, R, S a dalších.

Jako ilustraci uzavřenosti uvádí Alspector-Kelly běžný způsob uvažování, který se vyjadřuje větou „vždyť je přece jasné, že Q musí být pravdivé, pokud je pravdivé P“. Právě taková intuice stojí za představou, že znalost se dedukcí přenáší z premis na závěr.

Heslo zároveň vymezuje okruh souvisejících témat. Patří mezi ně povaha znalosti a oprávnění, skepticismus, podmínky citlivosti a bezpečnosti (sensitivity, safety), přenos oprávnění a jeho selhání, fallibilismus, kontextualismus a pragmatický encroachment. Dále se zmiňují bootstrapping a kruhovost, otázky důkazů a pravděpodobnosti a také paradoxy loterie a předmluvy.

V úvodu jsou zmíněni dva filozofové, kteří uzavřenost znalosti popírají. Prvním je Robert Nozick, jehož teorie sledování (tracking) je rozvedena v knize z roku 1981, konkrétně ve třetí kapitole. Druhým je Fred Dretske se svým účtem konkluzivních důvodů. Nozick navrhl takzvanou podmínku citlivosti, podle níž by člověk, kdyby bylo P nepravdivé, v P nevěřil.

Tímto návrhem Nozick reagoval na karteziánský skeptický argument (CSA). Jeho klasickou podobou je příklad mozku v nádobě (BIV), jehož součástí je tvrzení, že člověk neví, že není mozkem v nádobě. Na tomto případu se ukazuje, proč je otázka uzavřenosti pro teorii poznání tak důležitá: pokud by platila bez výhrad, skeptický argument by měl velkou sílu, a pokud ji naopak někdo odmítne, musí vysvětlit, čím za to platí.

Heslo se doporučuje citovat jako Stanford Encyclopedia of Philosophy. V úvodu odkazuje na formulace uzavřenosti u Hawthorna (2004, s. 34) a na práci Alspector-Kellyho z roku 2019 (s. 9–10).

Stanfordská encyklopedie filozofie patří mezi nejužívanější odborné online reference v oboru. Jednotlivá hesla píší specialisté a čas od času je nahrazují aktualizovanými verzemi, jako je tomu i v tomto případě. Uvedené informace vycházejí výhradně z úvodní části nového hesla; podrobnější argumentace jednotlivých pozic je předmětem dalších oddílů textu.