Retraction Watch hlásí přes 67 000 stažených studií, roste i počet sporů ve vydavatelství

Databáze Retraction Watch, která sleduje stahování vědeckých článků z odborných časopisů, nedávno překročila hranici 67 000 zaznamenaných retractionů. Jen samostatný seznam stažených prací souvisejících s COVID-19 se blíží číslu 800, což ukazuje, jak velký objem výzkumu spojeného s pandemií se ukázal jako problematický. Databáze eviduje také přes padesát případů takzvaných hromadných rezignací, kdy celé redakční rady časopisů odstoupily najednou, obvykle kvůli sporům s vydavateli o redakční nezávislost nebo kvalitu publikovaného obsahu.

Problémy s integritou výzkumu se neomezují jen na časopisy. Konference z oblasti počítačových věd v reakci na prudký nárůst počtu podávaných příspěvků začínají zavádět limity na to, kolik prací může jeden autor nebo instituce v daném ročníku přihlásit. Opatření má omezit zahlcování recenzního procesu a snížit tlak na kvalitu posuzování.

Napětí panuje i uvnitř vydavatelského průmyslu. Členové odborů ve skupině Lancet Group plánují další tři dny stávky, kterou zdůvodňují dlouhodobou nečinností zaměstnavatele při řešení jejich požadavků. Spor tak pokračuje a zatím nenaznačuje rychlé řešení.

Pozornost vzbudily i konkrétní případy podezřelých dat. Vědci z texaského onkologického centra MD Anderson vyjádřili obavy ohledně dat v jednom z publikovaných článků, což přidává k dlouhé řadě podobných upozornění, která v posledních letech vedla k přezkoumání a v některých případech i ke stažení prací z renomovaných institucí.

Rostoucí roli v debatě o vědecké integritě hraje umělá inteligence. Jeden z vědců se dlouhodobě věnuje zkoumání jejího vlivu na vědecké publikování a upozorňuje, že až 29 procent disertačních prací v oborech STEM dnes obsahuje prvky vygenerované nebo upravené pomocí AI nástrojů. Toto zjištění otevírá otázky, jak by měly univerzity a redakce časopisů nastavit pravidla pro transparentní uvádění použití takových nástrojů.

Obavy vyvolávají i nedávné výsledky společnosti OpenAI v oblasti matematických schopností umělé inteligence. Část vědecké komunity před nimi varuje a hovoří o riziku takzvané „mathocalypse“ – scénáře, kdy by schopnost AI generovat komplexní matematické důkazy mohla zpochybnit důvěryhodnost lidsky ověřovaných výsledků a zkomplikovat posuzování originality a správnosti prací v matematických oborech.

Na institucionální úrovni se objevují i kroky směřující k lepší prevenci. Univerzita v Curychu zahájila provoz nezávislé kanceláře pro hlášení vědeckého pochybení, která má zaměstnancům a studentům umožnit nahlásit podezření na manipulaci s daty nebo jiné nekalé praktiky mimo běžné institucionální struktury, a snížit tak riziko konfliktu zájmů při vyšetřování.

Bezpečnostní rozměr má případ z Velké Británie, kde vědci varují před možnou krádeží technologických tajemství čínskou firmou. Upozornění zapadá do širší debaty o ochraně citlivého výzkumu a know-how v situaci, kdy mezinárodní spolupráce ve vědě naráží na obavy z průmyslové špionáže.

Zajímavý je i dílčí poznatek týkající se konkrétní oblasti výzkumu: čtrnáct procent retractionů souvisejících s kurkumou bylo způsobeno problémy spojenými s takzvanými papírovými mlýny, tedy organizacemi, které průmyslově vyrábějí a prodávají falešné nebo manipulované vědecké studie. Tento podíl dokládá, jak citelně mohou papírové mlýny zasáhnout i zdánlivě úzce specializované obory výzkumu.

Téma rostoucího počtu retractionů bylo středem pozornosti i na akademické půdě. Ivan Oransky, spoluzakladatel Retraction Watch, se 19. října zúčastnil semináře věnovaného narůstajícímu počtu stažených prací na University of Wisconsin-Madison. Jeho vystoupení zapadá do dlouhodobého úsilí upozorňovat na systémové problémy vědeckého publikování a hledat cesty, jak zlepšit důvěryhodnost a kontrolu kvality výzkumu napříč obory.