Leonidy vrcholily v noci na úterý, hodinově až 15 meteorů
18. 11. 2026
Před padesáti lety a víc, konkrétně 16. listopadu 1974, vyslali lidé k hvězdám první záměrnou zprávu určenou případným mimozemským civilizacím. Signál vyslala observatoř Arecibo v Portoriku, která byla tehdy největším radioteleskopem na světě. Za vysíláním stála skupina vědců vedená Frankem Drakem a Carlem Saganem.
Zpráva mířila na hvězdokupu M13. Byla zapsána v binárním kódu a obsahovala informace o lidské DNA. Součástí byly také obrázky člověka, sluneční soustavy a samotného radioteleskopu Arecibo. Celkem se skládala z 1 679 bitů uspořádaných do 73 řádků po 23 znacích. Toto číslo nebylo zvoleno náhodou: odpovídá součinu dvou prvočísel, 23 × 73, což mělo případnému příjemci usnadnit rozpoznání, že jde o uměle vytvořený signál, a správně ho uspořádat do obrazu.
Samotné vysílání trvalo necelé tři minuty. Využívalo megawattový vysílač připojený k anténě o průměru 305 metrů. Podle SETI Institute šlo v době vysílání o nejsilnější signál, jaký byl kdy do vesmíru vyslán. Emise odpovídala všesměrovému vysílání o výkonu 20 bilionů wattů, protože anténa soustředila energii do úzkého svazku směřujícího k cíli.
Zprávu navrhl astronom Frank Drake z Cornellovy univerzity, autor takzvané Drakovy rovnice, která odhaduje počet technicky vyspělých civilizací v naší galaxii. Na přípravě se podíleli také Cornellovi studenti Richard Isaacman a Linda May a James Walker, pracovník observatoře. Vstup poskytl i astronom Carl Sagan a další odborníci.
Hvězdokupa M13 je od Země vzdálena 25 000 světelných let. Pokud by tedy někdo na jejím území zprávu zachytil a odpověděl, na případnou odpověď bychom čekali desítky tisíc let. Podle původního článku měl signál k roku 2026 urazit zhruba 52 světelných let, takže mu do cíle zbývá přibližně 24 948 světelných let. Mezitím se hvězdokupa pohybuje a vzájemná poloha obou míst se mění, nicméně samotný záměr vysílání nebyl primárně o rychlé odpovědi. Šlo spíše o technologickou demonstraci a symbolické gesto.
Zpráva z Areciba byla první svého druhu, ale nezůstala poslední. Podobná poselství nesou i americké sondy Pioneer a Voyager, které putují vesmírem a obsahují vizuální a zvukové záznamy o Zemi a jejích obyvatelích. Zájem o komunikaci s případnými mimozemskými civilizacemi se projevil i v dalších kulturních a vědeckých projektech. V roce 2008 například NASA a hudebník Paul McCartney vyslali do vesmíru nahrávku písně „Across the Universe“.
Článek, ze kterého tyto informace pocházejí, napsaly Elizabeth Howell a Hanneke Weitering, s přispěním Tariqa Malika.
Vysílání z listopadu 1974 zůstává jednou z nejznámějších epizod v historii pátrání po mimozemském životě. Přestože je téměř jisté, že na odpověď si budeme muset počkat extrémně dlouho, pokud vůbec nějaká přijde, patří Areciboská zpráva k nejpozoruhodnějším pokusům lidstva představit se vesmíru. Poselství s vyslanou informací o lidské DNA, sluneční soustavě a vlastním původu je dodnes připomínkou toho, jak dalekosáhle dokáže lidská zvědavost myslet. Samotný radioteleskop v Portoriku už sice neslouží, jeho historický význam to ale nemění.