Nedostatek argininu slabí imunitu, ukazuje nová studie z Rockefeller University

Vědci z Rockefeller University přišli s novým zjištěním o roli aminokyseliny arginin v imunitním systému. Studie, kterou vedli Sohail Tavazoie a Qiushuang Wu a jejíž výsledky byly zveřejněny 3. srpna 2026 v časopise Cell, ukazuje, že nedostatek argininu v organismu může oslabovat schopnost imunitního systému rozpoznávat a ničit rakovinné buňky i bojovat proti virovým infekcím.

Výzkumný tým identifikoval celkem 414 proteinů, jejichž hladina byla při nedostatku argininu abnormálně nízká. Mezi klíčové patří MHC-1 – protein, který slouží jako jakási vlaječka na povrchu buněk a umožňuje imunitnímu systému rozpoznat, že daná buňka je infikovaná virem nebo se stala nádorovou. Když tělu chybí dostatek argininu, produkce MHC-1 klesá a nádorové či infikované buňky se tak mohou imunitnímu dohledu snáze vyhnout.

Naše práce odhaluje, jak nedostatek argininu narušuje imunitní systém..., uvedla spoluautorka studie Qiushuang Wu. Podle vědců jde o mechanismus, který má přímý dopad na to, jak úspěšně dokáže organismus čelit jak nádorovým onemocněním, tak virovým infekcím.

Součástí výzkumu byly i experimenty na myších. Zvířata, která dostávala dietu obohacenou o arginin, vykazovala nižší počet nádorů tlustého střeva ve srovnání s kontrolní skupinou. Toto zjištění podle badatelů naznačuje, že doplnění argininu by mohlo mít ochranný účinek proti vzniku některých typů rakoviny, a otevírá tak prostor pro další klinický výzkum.

Vědci z Rockefeller University proto navrhují, aby byl arginin dále testován jako možný doplněk u pacientů, kteří podstupují imunoterapii – tedy léčbu, jež spoléhá právě na schopnost imunitního systému rozpoznat a zaútočit na nádorové buňky. Pokud by se totiž potvrdilo, že doplnění argininu zlepšuje prezentaci MHC-1 na povrchu buněk, mohlo by to zvýšit účinnost stávajících imunoterapeutických postupů. Podobně by arginin mohl být zvažován i u vysoce rizikových populací, u nichž je zvýšené riziko rozvoje rakoviny nebo závažného průběhu virových infekcí.

Výzkum byl částečně podpořen Stavros Niarchos Foundation Institute for Global Infectious Disease Research, což podtrhuje jeho relevanci nejen pro onkologii, ale i pro oblast infekčních onemocnění. Autoři studie totiž zdůrazňují, že mechanismus, který objevili, se netýká pouze rakoviny – nedostatek argininu podle nich zvyšuje zranitelnost organismu i vůči virovým infekcím, protože oslabená prezentace MHC-1 znamená horší schopnost těla rozpoznat buňky napadené virem.

Arginin je aminokyselina, kterou lidské tělo dokáže částečně syntetizovat samo, ale částečně ji musí přijímat i ze stravy. Nachází se například v masu, rybách, ořeších nebo luštěninách. Dosavadní výzkum se soustředil spíše na jiné role argininu v organismu, například na jeho vliv na krevní oběh či hojení ran. Nová studie z Rockefeller University tak přináší dosud méně prozkoumaný pohled na to, jak tato aminokyselina souvisí přímo s fungováním imunitního systému na molekulární úrovni.

Vědci zdůrazňují, že jde zatím o výsledky získané především na zvířecích modelech a v laboratorních podmínkách, a proto bude nutné provést další, zejména klinické studie na lidech, než bude možné doporučit doplňování argininu jako standardní součást léčby onkologických nebo virových onemocnění. Přesto autoři považují zjištění za významný krok k lepšímu porozumění tomu, jak výživa a konkrétní živiny ovlivňují schopnost imunitního systému bránit tělo před nemocemi.

Tým z Rockefeller University plánuje na výsledky navázat dalším výzkumem, který by měl podrobněji zmapovat, jakým způsobem přesně arginin ovlivňuje produkci MHC-1 a dalších proteinů spojených s imunitní odpovědí. Cílem je zjistit, zda by cílené doplňování argininu mohlo v budoucnu sloužit jako podpůrná léčba u pacientů podstupujících imunoterapii nebo jako preventivní opatření u osob s vyšším rizikem onkologických a virových onemocnění.