Jarní nárůst aktivity hadů v Austrálii zvyšuje riziko šíření houbových nákaz

S příchodem jara se v Austrálii opět zvyšuje aktivita plazů – hadi a ještěři vylézají ze zimních úkrytů, vyhřívají se na slunci a vydávají se hledat potravu i partnery. Spolu s tím však roste i riziko šíření houbových onemocnění, která mohou být pro divoké plazy smrtelná. Chytatelé hadů, pečovatelé o divokou zvěř a nadšenci do plazů, mezi sebou běžně nazývaní „herpers, proto apelují na obyvatele předměstí, parků a křovinatých oblastí, aby při setkání s plazy dodržovali základní hygienická opatření.

Houbové infekce patří mezi vážné hrozby pro australské hady a ještěry. Nemoc oslabuje imunitní systém zvířat, způsobuje kožní léze a v mnoha případech končí uhynutím postiženého jedince. Jarní měsíce, kdy se plazi pohybují častěji a dostávají se do kontaktu s lidmi i mezi sebou navzájem, představují období zvýšeného rizika přenosu.

Chytatelé hadů, kteří v tomto období zaznamenávají nárůst žádostí o pomoc od obyvatel předměstí, upozorňují, že právě manipulace se zvířaty nevhodným způsobem nebo bez dodržení hygienických zásad může k šíření nákazy přispívat. Mezi lidmi, kteří se s plazy setkávají profesně i jako koníčkem, se proto prosazuje důraz na dezinfekci vybavení používaného při odchytu a přesunu zvířat.

Odborníci doporučují důkladně čistit a dezinfikovat veškeré vybavení, které přichází do kontaktu s více jedinci – pytle na přenos hadů, háky i rukavice, a to mezi jednotlivými zásahy. Právě sdílené nástroje mohou podle pečovatelů o divokou zvěř fungovat jako přenašeč patogenů mezi jednotlivými zvířaty, pokud nejsou řádně ošetřeny.

Pečovatelé o divokou zvěř také zdůrazňují, že veřejnost by se neměla pokoušet o zásah u nalezeného plaza sama, zejména pokud zvíře vykazuje známky nemoci – otoky, kožní vředy, letargii nebo neobvyklé chování. V takových případech je vhodnější kontaktovat zkušeného chytatele hadů nebo místní organizaci zabývající se péčí o divokou zvěř, která má k dispozici vybavení i znalosti pro bezpečnou manipulaci.

Nadšenci do plazů, kteří se venku pohybují za účelem pozorování a hledání hadů a ještěrů v přírodě, jsou rovněž vyzýváni k opatrnosti. Pokud při procházkách parky nebo křovinatými oblastmi na okraji měst najdou více jedinců na jednom místě nebo zaznamenají zvíře s příznaky nemoci, měli by tuto informaci nahlásit odpovědným organizacím. Sdílení takových pozorování pomáhá sledovat rozšíření nákazy v daných lokalitách a může přispět k rychlejší reakci v případě, že se objeví ohnisko nákazy.

Mezi doporučená opatření patří také omezení přímého kontaktu mezi různými jedinci plazů, pokud je to možné, a vyhýbání se přesouvání zvířat mezi různými lokalitami bez nutnosti. Přenos hadů na velké vzdálenosti totiž může nákazu přenést i do oblastí, kde se dosud nevyskytovala.

Chytatelé hadů dále připomínají, že i běžní obyvatelé předměstí mohou k prevenci přispět tím, že udržují své zahrady a okolí domů uklizené, omezí hromadění vlhkého materiálu, který plazům slouží jako úkryt a zároveň může podporovat růst plísní a hub. Čistota prostředí tak nepřímo snižuje riziko, že se zvířata budou zdržovat v podmínkách příznivých pro šíření patogenů.

Spolupráce mezi profesionály a veřejností je podle zástupců komunity klíčová – jarní období přináší vyšší počet setkání lidí s plazy, a právě tehdy je možné včas zaznamenat první příznaky nemoci a zabránit jejímu dalšímu šíření. Díky rostoucímu povědomí o riziku houbových onemocnění roste i ochota lidí hlásit nálezy nemocných zvířat namísto toho, aby se s nimi pokoušeli manipulovat sami.

Chytatelé hadů, pečovatelé a herperská komunita se shodují, že klíčem k ochraně divokých populací plazů je kombinace odborné péče, informovanosti veřejnosti a dodržování základních hygienických pravidel při každém kontaktu se zvířaty. S blížícím se vrcholem jarní aktivity plazů se očekává, že počet hlášení i zásahů poroste, a organizace zabývající se divokou zvěří apelují na trpělivost a odpovědný přístup všech, kdo se s hady a ještěry v přírodě setkají.