Japonští vědci popsali nový fosilní druh včely Apis aibai starý přes dva miliony let

Tým japonských vědců popsal nový fosilní druh medonosné včely, kterému dali jméno Apis aibai. Objev, publikovaný 27. července 2026, přináší cenné poznatky o evoluční historii rodu Apis, jehož zástupci dnes patří mezi nejvýznamnější opylovače na světě.

Fosilie byla nalezena v souvrství Teragi Group v prefektuře Hyogo v Japonsku. Podle datování pochází z období mezi 2,8 a 2,2 miliony let, tedy z konce pliocénu až počátku pleistocénu. Samotný nález má velikost přibližně 10 milimetrů a přes svůj věk a nevelké rozměry poskytl dostatek anatomických detailů, aby jej vědci mohli zařadit jako samostatný druh.

Za popisem stojí dvojice badatelů – Dr. Yui Takahashi z Keio Yochisha Elementary School a Dr. Jun-ichi Takahashi z Kyoto Sangyo University. Jejich studie vyšla v odborném časopise ZooKeys pod označením DOI 10.3897/zookeys.1255.162389.

Podle autorů vykazuje Apis aibai výraznou podobnost s druhem Apis nigrocincta, který v současnosti žije výhradně na Filipínách a v Indonésii. Tato spřízněnost naznačuje, že se předci dnešních jihoasijských včel mohli v minulosti vyskytovat i mnohem severněji, tedy na území dnešního Japonska, než se jejich areál rozšíření postupně zúžil na tropické oblasti jihovýchodní Asie.

Vědci zdůrazňují, že nález má význam nejen z hlediska paleontologie, ale i z pohledu pochopení dlouhodobého vývoje celého rodu Apis. Fosilie totiž vyplňuje takřka dvoumilionovou mezeru v evoluční historii tohoto rodu, o níž dosud existovalo jen málo přímých dokladů. Doposud byly podobné nálezy z tohoto časového rozmezí velmi vzácné, což ztěžovalo rekonstrukci toho, jak se včely v tomto období vyvíjely a šířily napříč asijským kontinentem.

Autoři studie připomínají také širší kontext významu včel pro ekosystémy. Ve své práci uvádějí, že „včela medonosná hraje zásadní roli jako opylovač pro přírodní a zemědělské ekosystémy“. Tento fakt dodává objevu praktický rozměr – pochopení evoluce a historického rozšíření včel může pomoci lépe odhadnout, jak citlivě tyto druhy reagovaly na změny klimatu a prostředí v minulosti, což může být užitečné i při úvahách o jejich budoucí ochraně.

Nález z Hyogo tak rozšiřuje poměrně skromný fosilní záznam rodu Apis, který je jinak znám především z mladších geologických vrstev nebo naopak z výrazně starších nalezišť v Evropě a Asii. Právě proto má objev z pozdního pliocénu až raného pleistocénu velkou hodnotu – dokládá totiž kontinuitu vývoje včel v období, o kterém se dosud vědělo poměrně málo.

Vědci plánují další analýzy, které by měly upřesnit přesnější příbuzenské vztahy mezi Apis aibai a dalšími zástupci rodu Apis, včetně možných souvislostí s evropskými a jihoasijskými liniemi. Cílem je také zjistit, zda podobné fosilie nemohou být nalezeny i na jiných místech Japonska nebo východní Asie, což by pomohlo přesněji zmapovat migrační trasy a proměny areálu výskytu včel v průběhu posledních několika milionů let.

Objev druhu Apis aibai tak představuje další důležitý střípek do mozaiky poznání o evoluci hmyzích opylovačů, jejichž role v přírodě i zemědělství zůstává i d