Google DeepMind vydal novou verzi bioakustického modelu Perch pro ochranu přírody

Tým Perch z Google DeepMind vydal 7. srpna 2025 aktualizovanou verzi svého modelu pro analýzu bioakustických dat, který se stává stále důležitějším nástrojem v rukou ochránců přírody po celém světě. Nová verze modelu je dostupná na platformě Kaggle a přináší výrazně rychlejší a efektivnější zpracování dat oproti předchozí verzi, která si za dobu své existence získala pozoruhodnou oblibu – původní Perch byl stažen více než 250 000krát.

Model vyvinul tým složený z Barta van Merriënboera, Jenny Hamer, Vincenta Dumoulina, Lauren Harrell, Toma Dentona a Otilie Stretcu. Perch je schopen analyzovat zvuky ptáků, savců, obojživelníků i antropogenního hluku, přičemž umožňuje identifikaci jednotlivých živočichů a sledování jejich populační hojnosti v čase. Jde tedy o nástroj, který dokáže z pouhých zvukových záznamů vytěžit informace, jejichž sběr by jinak vyžadoval stovky hodin práce terénních biologů.

Praktické využití modelu je dobře patrné na příkladu z Havaje, kde vědci pomocí Perche monitorují populace medosavců – skupiny ptáků, která čelí bezprostřednímu riziku vyhynutí. Havajští medosavci patří k jedněm z nejvíce ohrožených ptačích skupin na světě a jejich sledování v obtížně přístupném horském terénu představuje pro ochranáře každodenní výzvu. Akustické monitorování v kombinaci s výkonným analytickým modelem umožňuje průběžně sledovat, kde se tito ptáci vyskytují a jak se jejich počty mění, aniž by bylo nutné fyzicky prohledávat rozsáhlá území.

„Toto je úžasný objev – akustické monitorování jako toto pomůže formovat budoucnost mnoha ohrožených ptačích druhů, řekl Paul Roe, děkan pro výzkum na James Cook University v Austrálii. Jeho slova odrážejí širší nadšení vědecké komunity, která v bioakustice stále více vidí klíčový nástroj pro ochranu biodiverzity.

Austrálie je ostatně jednou ze zemí, kde model nachází rozsáhlé uplatnění. Google DeepMind při vývoji a nasazení Perche spolupracuje s BirdLife Australia, Australian Acoustic Observatory a americkou Cornell Lab of Ornithology, která patří k předním světovým institucím v oblasti ornitologie a vývoje nástrojů pro sledování ptactva. Tato spolupráce zajišťuje, že model je testován a validován na rozmanitých datech z různých ekosystémů a geografických oblastí.

Bioakustické monitorování jako takové není novinkou – vědci rozmísťují autonomní nahrávací zařízení v přírodě již řadu let. Problémem však vždy bylo zpracování obrovského množství nasbíraných dat. Hodiny a hodiny zvukových záznamů z lesů, mokřadů či horských oblastí bylo nutné ručně procházet nebo analyzovat pomocí méně sofistikovaných nástrojů, což celý proces zpomalovalo a prodražovalo. Modely jako Perch tento bottleneck výrazně odstraňují. Nová verze přitom posunuje laťku ještě výše – data zpracovává rychleji a s vyšší efektivitou než jakákoli předchozí iterace nástroje.

Schopnost modelu pracovat nejen s ptačími zvuky, ale i se zvuky savců, obojživelníků a lidmi způsobeného hluku z něj dělá univerzální platformu pro sledování zdraví ekosystémů. Antropogenní hluk – doprava, průmysl, lidská sídla – totiž sám o sobě představuje cenný indikátor tlaku,