Experti představili konsensuální standard pro vokální biomarkery v digitální medicíně

Mezinárodní konsorcium expertů představilo koncem července 2026 první globálně uznávaný konsensuální rámec pro definování a validaci vokálních biomarkerů v digitální medicíně. Výsledky práce, publikované 30. července, vznikly ve spolupráci sítí eVoiceNet a NIH Bridge2AI-Voice a mají za cíl vyřešit dlouhodobý problém roztříštěné terminologie v této rychle se rozvíjející oblasti výzkumu.

Na tvorbě standardu se podílelo 24 odborníků z Evropy a Severní Ameriky, kteří využili vícefázovou metodu Delphi konsensu probíhající v letech 2024 až 2025. Tento přístup, běžně používaný pro dosažení shody mezi experty v komplexních vědeckých otázkách, umožnil postupně sjednotit názory na klíčové definice a kategorizace v oblasti analýzy hlasu jako zdravotního ukazatele.

Jedním z nejdůležitějších výstupů je jasné rozlišení mezi pouhými vokálními měřeními a klinicky validovanými vokálními biomarkery. Zatímco první kategorie zahrnuje širokou škálu akustických parametrů získaných analýzou řeči, teprve druhá kategorie splňuje přísná kritéria klinické validace potřebná pro využití v lékařské praxi. Toto rozlišení má zásadní význam pro budoucí výzkum i pro regulační schvalování diagnostických nástrojů založených na analýze hlasu.

Vokální biomarkery jsou zkoumány jako potenciální diagnostický a monitorovací nástroj u řady závažných onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby, Alzheimerovy choroby, deprese, srdečního selhání a diabetu 2. typu. Analýza charakteristik hlasu, jako jsou změny v rytmu řeči, tónu, artikulaci či dýchání, může podle vědců odhalit časné příznaky těchto onemocnění dříve, než se projeví klasickými klinickými symptomy.

Hlas má obrovský potenciál jako zdroj zdravotních informací, uvedl Dr. Guy Fagherazzi z lucemburského institutu LIH, jeden z předních autorů studie. Podle něj právě neinvazivní povaha hlasové analýzy a možnost jejího vzdáleného sběru dat prostřednictvím běžných zařízení, jako jsou chytré telefony, otevírá cestu k dostupnějším a levnějším diagnostickým metodám.

Na význam sjednocení terminologie upozornila i Dr. Yael Bensoussan z University of South Florida, která se na výzkumu rovněž podílela. Tato práce poskytuje strukturu, která umožňuje výzkumníkům mluvit stejným vědeckým jazykem, uvedla. Bez jednotné taxonomie podle ní dosud docházelo k tomu, že různé výzkumné týmy používaly odlišné definice a metodiky, což komplikovalo porovnávání výsledků studií a zpomalovalo pokrok v celém oboru.

Studie byla publikována v odborném časopise Digital Biomarkers a je součástí širší iniciativy s názvem VOCAL, což je zkratka pro Vokální biomarkerové směrnice pro ontologii, klasifikaci, aplikaci a logistiku. Cílem této iniciativy je vytvořit komplexní mezinárodní pokyny a standardy, které by měly usnadnit jak akademický výzkum, tak praktickou implementaci vokálních biomarkerů do klinické praxe.

Odborníci očekávají, že standardizovaná taxonomie usnadní budoucí spolupráci mezi výzkumnými institucemi po celém světě a urychlí vývoj spolehlivých diagnostických nástrojů založených na analýze hlasu. Sjednocený rámec by měl také pomoci regulačním orgánům při hodnocení a schvalování nových technologií využívajících vokální biomarkery pro zdravotnické účely.

Obor analýzy hlasu jako zdravotního ukazatele zaznamenal v posledních letech výrazný nárůst zájmu díky pokroku v oblasti umělé inteligence a strojového učení, které umožňují detailní analýzu akustických signálů v reálném čase. Nový konsensuální rámec tak přichází v klíčovém okamžiku, kdy se výzkum přesouvá od experimentálních studií k reálným klinickým aplikacím a kdy jednotná terminologie a metodologické standardy mohou mít zásadní vliv na tempo dalšího vývoje v této perspektivní oblasti digitální medicíny.