ESA zveřejnila nový 3D snímek komety 67P z dat sondy Rosetta z roku 2015

Nový trojrozměrný snímek komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, zveřejněný 17. října 2026, nabízí veřejnosti neobvyklý pohled na jedno z nejznámějších těles sluneční soustavy. Obrázek vznikl zpracováním dat z kamery OSIRIS umístěné na sondě Rosetta, kterou společně provozovaly Evropská kosmická agentura (ESA) a americký NASA ve spolupráci s Institutem Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy (MPS). Snímky, z nichž byl výsledný anaglyf složen, pořídila Rosetta 25. července 2015 ze vzdálenosti pouhých 184 kilometrů od povrchu komety.

Výsledná fotografie je určena k prohlížení pomocí brýlí s červeným a modrým filtrem, které vytvářejí iluzi hloubky. Put on your red/blue glasses and float next to the jagged and double-lobed nucleus of Churyumov-Gerasimenko, zve diváky doprovodný text k obrázku. Trojrozměrné zpracování umožňuje lépe vnímat charakteristický dvoulaločnatý tvar komety, který připomíná gumovou kachničku a patří k jejím nejvýraznějším rysům.

Jádro komety 67P se skládá ze dvou zřetelně oddělených částí spojených užším krkem. Větší lalok má v průměru přibližně 4 kilometry, zatímco menší dosahuje průměru kolem 2,5 kilometru. Vědci se dlouhodobě domnívají, že tento dvoudílný tvar vznikl spojením dvou samostatných těles v raných fázích vývoje sluneční soustavy, případně postupnou erozí původně jednotnějšího objektu působením slunečního záření a odpařování ledu během opakovaných průletů kolem Slunce.

Za zpracováním snímku stojí Philippe Lamy a jeho tým, kteří pracovali s daty z kamerového systému OSIRIS. Publikaci obrázku zajistili editoři Jerry Bonnell, Cecilia Chirenti, Robert Nemiroff a Keighley Rockcliffe v rámci projektu, který se dlouhodobě věnuje popularizaci astronomických snímků a jejich vysvětlování široké veřejnosti.

Mise Rosetta představovala jeden z nejambicióznějších projektů v historii kosmického výzkumu komet. Sonda byla vypuštěna v roce 2004 a k cíli, kometě 67P, dorazila po více než desetileté cestě sluneční soustavou v roce 2014. Jako první kosmická sonda v historii vstoupila na oběžnou dráhu kolem jádra komety a doprovázela ji na části její cesty kolem Slunce, během níž bylo možné sledovat, jak se těleso zahřívá a z jeho povrchu unikají plyny a prach tvořící charakteristický kometární ohon.

Součástí mise bylo také vysazení přistávacího modulu Philae, který v listopadu 2014 jako první umělé těleso v historii přistál na povrchu komety. Přestože přistání neproběhlo zcela podle plánu a modul se po dopadu odrazil a skončil ve stínu, kde měl omezený přístup ke slunečnímu záření pro dobíjení baterií, podařilo se získat cenná vědecká data přímo z povrchu tělesa.

Mise Rosetta byla ukončena v září 2016, kdy sonda po více než dvou letech mapování a sledování komety záměrně dosedla na její povrch. Tímto manévrem vědci získali poslední sérii snímků z bezprostřední blízkosti a ukončili jednu z nejúspěšnějších kometárních misí v historii kosmonautiky. Data shromážděná sondou Rosetta a modulem Philae se nicméně zpracovávají a analyzují dodnes a i deset let po skončení mise přinášejí nové poznatky o složení, struktuře a vzniku komet.

Snímky pořízené během mise, včetně nově publikovaného trojrozměrného zobrazení, zůstávají cenným zdrojem pro vědeckou komunitu i veřejnost. Umožňují studovat povrchové útvary komety, including praskliny, balvany a vrstevnaté struktury, které vypovídají o dávné historii tělesa i o procesech, jimiž komety procházejí při přibližování ke Slunci. Kometa 67P tak zůstává jedním z nejlépe zdokumentovaných objektů svého druhu, a to především díky dlouhodobé přítomnosti sondy Rosetta v jejím bezprostředním okolí.