EPA zrušila limity emisí CO2 z elektráren, kritici mluví o ohrožení zdraví

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) oznámila 14. září 2026 v Houstonu v Texasu zrušení federálních limitů na emise oxidu uhličitého z elektráren. Administrátor EPA Lee Zeldin krok zdůvodnil tím, že úřad podle jeho výkladu Zákona o čistém ovzduší nemá pravomoc takové limity stanovovat a že emise oxidu uhličitého z elektráren podle EPA nepředstavují hrozbu pro veřejné zdraví.

Zrušením mizí regulace z roku 2024, které ukládaly stávajícím uhelným a nově stavěným plynovým elektrárnám povinnost zachytávat 90 procent svých emisí oxidu uhličitého. Tato pravidla byla přijata jako jeden z klíčových nástrojů, jak snížit podíl energetického sektoru na celkových emisích skleníkových plynů v USA.

Podle odhadů, které se k původní regulaci vázaly, měla její aplikace přinést do roku 2035 desítky miliard dolarů úspor v oblasti veřejného zdraví. Očekávalo se, že pravidla zabrání až 1200 předčasným úmrtím, 360 000 případům astmatu, 48 000 dnům absence dětí ve škole a 57 000 ztraceným pracovním dnům. Zrušením těchto limitů se tak tyto potenciální přínosy pro veřejné zdraví neuskuteční.

Rozhodnutí EPA vyvolalo okamžitou kritiku ze strany právníků a akademiků. Odborníci z New York University School of Law označili návrh na zrušení emisních limitů jako „nepodložený zákonem nebo fakty“. Podle nich EPA při svém rozhodování nezohlednila dostupné vědecké důkazy o dopadech emisí oxidu uhličitého na klima a lidské zdraví.

Dena Adler, právnička z Institute for Policy Integrity, rozhodnutí komentovala slovy: „Zanechání této znečištění bez kontroly ignoruje Nejvyšší soud a ohrožuje veřejnost.“ Podobné hlasy poukazují na to, že americký energetický sektor by v případě, že by byl posuzován samostatně jako stát, patřil mezi pátý největší zdroj emisí skleníkových plynů na světě. Ponechání jeho emisí bez federální regulace tak podle kritiků má dopad nejen na obyvatele USA, ale i na globální klimatickou situaci.

Odhady globálních zdravotních škod spojených se zrušením limitů dosahují až 225 miliard dolarů. Tato čísla zahrnují dopady spojené se zhoršováním kvality ovzduší a s postupujícími změnami klimatu, které mají celosvětové důsledky přesahující hranice Spojených států.

EPA argumentuje tím, že regulace z roku 2024 překračovala pravomoci úřadu stanovené Zákonem o čistém ovzduší a že zátěž, kterou limity kladly na provozovatele uhelných a plynových elektráren, nebyla ospravedlnitelná vzhledem k tomu, že podle jejího nového výkladu emise oxidu uhličitého nepředstavují přímou hrozbu pro veřejné zdraví. Tento postoj je v rozporu s dřívějším stanoviskem EPA, které emise oxidu uhličitého uznávalo jako skleníkový plyn s prokázaným dopadem na klima a v konečném důsledku i na zdraví obyvatel.

Zrušení pravidel i připravovaný nový regulační návrh EPA pravděpodobně čeká soudní přezkum. Odborníci i zástupci environmentálních organizací již avizovali, že rozhodnutí bude napadeno u soudů, podobně jako tomu bylo u předchozích sporů o rozsah pravomocí EPA v otázce regulace skleníkových plynů. Právní argumentace odpůrců se opírá i o dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, který se otázkou pravomocí EPA v minulosti zabýval.

Rozhodnutí administrátora Zeldina zapadá do širšího trendu deregulace v oblasti ochrany životního prostředí, který EPA v poslední době prosazuje. Zástupci úřadu argumentují tím, že snížení regulační zátěže umožní provozovatelům elektráren, zejména uhelných, pokračovat v provozu bez nutnosti investovat do nákladných technologií na zachytávání emisí.

Kritici naopak upozorňují, že bez závazných limitů hrozí, že USA budou mít potíže plnit své mezinárodní klimatické závazky, a že náklady na zdravotní péči a ztráty produktivity spojené se znečištěním ovzduší v konečném důsledku převáží nad úsporami, které deregulace přinese provozovatelům elektráren. Spor o to, zda EPA jednala v souladu se zákonem, tak bude pravděpodobně rozhodnut až u soudu.