Bílý dům představil vizi vědní politiky s důrazem na umělou inteligenci

Ředitel Úřadu pro vědu a technologii Bílého domu Michael Kratsios představil 22. července 2026 ve Washingtonu novou vizi americké vědní politiky nazvanou Science: A New Golden Age. Dokument, který svým názvem i ambicí odkazuje na slavnou zprávu Vannevara Bushe z roku 1945 Science, the Endless Frontier, má podle autora otevřít novou zlatou éru vědy ve Spojených státech.

Kratsios ve zprávě doporučuje přesměrovat velkou část federálního financování na umělou inteligenci, výrazně posílit spolupráci se soukromým sektorem a zásadně přestavět dosavadní proces přidělování vědeckých grantů. Mezi hlavními cíli je prioritizace jednotlivých vědců namísto institucí, změna způsobu, jakým se výzkumné dolary alokují a hodnotí, stanovení jasných vědeckých priorit a příprava vědecké komunity na to, co autor označuje za nadcházející revoluci umělé inteligence.

Konkrétním projevem nového směřování je iniciativa Genesis Mission, k níž se federální agentury zavázaly příspěvkem přesahujícím 5 miliard dolarů. Největší jednotlivý grant v rámci této iniciativy činí 60 milionů dolarů na tři roky a je určen na projekt, který má pomocí umělé inteligence urychlit výstavbu jaderných zařízení.

Zpráva a s ní spojené kroky administrativy se staly předmětem kritiky. Demokratičtí členové Kongresu na slyšení nazvaném Zkoumání priorit FY2027 upozornili na zpoždění při vyplácení schválených grantů a na rušení již přislíbených projektů. Kritici také varují, že navrhovaná reorganizace by mohla oslabit nezávislost a odpovědnost ve vědeckém výzkumu, pokud se rozhodování o financování příliš soustředí na politicky určené priority na úkor tradičního systému posuzování vědeckou komunitou.

Obavy prohlubuje i návrh rozpočtu na fiskální rok 2027, který počítá s výrazným snížením prostředků pro klíčové vědecké agentury – Národní vědecká nadace (NSF) by podle návrhu měla přijít o 53 procent rozpočtu, Americký geologický průzkum (USGS) o 37 procent, NASA o 42 procent a Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) o 28 procent. Tato čísla vyvolávají obavy, zda administrativa dokáže současně s razantním snižováním financování tradičních vědeckých oborů naplnit slibovanou zlatou éru vědy.

Kratsios ve svém dokumentu argumentuje tím, že přesun prostředků směrem k umělé inteligenci a užší propojení s privátním sektorem umožní efektivnější využití federálních peněz a rychlejší praktické výsledky vědeckého výzkumu. Zastánci reformy poukazují na to, že dosavadní model financování vědy, zavedený z velké části podle Bushovy poválečné zprávy, již nemusí odpovídat současným technologickým možnostem a tempu inovací, zejména v oblasti AI.

Odpůrci naopak namítají, že prudké škrty v rozpočtech agentur jako NSF, NASA, NOAA či USGS mohou ohrozit dlouhodobý výzkum v oblastech, jako je klimatologie, geologie nebo základní přírodní vědy, které nemusí mít okamžitý komerční přínos, ale jsou podle nich zásadní pro vědecký pokrok i bezpečnost země. Zpoždění a rušení grantů, na které upozornili demokratičtí zákonodárci, podle nich navíc už nyní dopadá na konkrétní výzkumné týmy a projekty.

Debata o budoucím směřování americké vědní politiky tak nadále pokračuje, přičemž Bílý dům arg