Australští vědci odhalili klíčovou roli tau proteinu v dlouhodobé paměti

Australští vědci odhalili dosud neznámou roli tau proteinu v lidském mozku – a jejich zjištění by mohla zásadně změnit způsob, jakým nahlížíme na Alzheimerovu chorobu i na samotné mechanismy paměti. Výzkum, který provedla Flinders University ve spolupráci s University of New South Wales a Macquarie University, byl 12. července 2026 publikován v prestižním vědeckém časopise Nature Communications.

Tau protein byl dosud vnímán především jako problematická látka – v abnormální podobě se hromadí v mozku pacientů s Alzheimerovou chorobou a přispívá k destrukci nervových buněk. Nová studie pod vedením Associate Professora Arneho Ittnera však ukazuje, že v normálním stavu plní tau protein v mozku zcela zásadní a dosud přehlíženou funkci: je nezbytný pro organizaci a stabilizaci paměťových buněk.

Výzkumný tým pracoval s myšmi a zaměřil se konkrétně na takzvanou „vzdálenou paměť – tedy na vzpomínky na události, které se odehrály před několika dny nebo týdny. Výsledky ukázaly překvapivý vzorec. Tau protein není nutný pro okamžité učení ani pro krátkodobé zapamatování. Zvířata, u nichž byl tau protein vyřazen z funkce, byla schopna se naučit nové věci bez větších obtíží. Problém se však projevil s časovým odstupem – tato zvířata nebyla schopna spolehlivě vybavit si vzpomínky po delší době. Tau tedy nehraje roli při samotném procesu učení, ale je klíčový pro dlouhodobé uchování vzpomínek.

Vědci také zjistili, jakým mechanismem tau svou funkci plní. Během učení prochází tau protein chemickou změnou zvanou fosforylace, která mu umožňuje aktivně zasahovat do procesů probíhajících v mozku. Jedním z důležitých účinků tohoto procesu je schopnost tau omezit takzvaný „šum v mozku – tedy nadbytečnou nervovou aktivitu, která by mohla narušit přesné zakódování a uchování informací. Mozek tak díky tau proteinu dokáže lépe „vyladit signály, které jsou pro tvorbu trvalé paměti skutečně důležité.

„Naše studie ukazuje, že tau hraje klíčovou roli v tom, jak mozek vytváří dlouhotrvající vzpomínky, řekl Associate Professor Ittner. Na výzkumu se podílela také Renée Kosonen, výzkumnice z Flinders' Neuroscience and Dementia Research, jejíž práce přispěla k hlubšímu pochopení molekulárních procesů spojených s tímto proteinem.

Závěry studie mají přímý dopad na výzkum Alzheimerovy choroby. Abnormální formy tau proteinu, které se u pacientů s touto nemocí vyskytují ve zvýšené míře, narušují jak tvorbu nových vzpomínek, tak schopnost vybavit si vzpomínky již uložené. Dosavadní vědecký pohled na tau jako na čistě patologický prvek spojený s neurodegenerativními onemocněními se tak ukazuje jako neúplný. Tau by měl být napříště považován nejen za protein asociovaný s Alzheimerovou chorobou, ale také jako přirozený regulátor organizace a uchovávání vzpomínek v zdravém mozku.

Tento posun v chápání tau proteinu může mít dalekosáhlé důsledky pro vývoj nových terapeutických přístupů. Dosavadní snahy o léčbu Alzheimerovy choroby se mimo jiné zaměřovaly na snížení množství tau v mozku nebo na blokování jeho patologického hromadění. Pokud však tau v normální podobě plní nezb