Archeologové v Anatolii našli v cihlách z doby bronzové otisky zvířecích tlapek

Otisky zvířecích tlapek, které se dochovaly v cihlách z budovy z doby bronzové, objevili archeologové v Anatolii. O nálezu informoval časopis Archaeology Magazine. Dostupné informace jsou ovšem velmi stručné: známe v podstatě jen samotný předmět objevu, tedy stopy zvířat otištěné do cihel, a skutečnost, že pocházejí ze stavby datované do doby bronzové na území dnešního Turecka.

Bližší okolnosti nálezu zatím nelze z dostupného zdroje potvrdit. Není jasné, kdy přesně byly cihly objeveny, na které lokalitě, kdo výzkum vedl ani kolik cihel s otisky se dochovalo. Neznáme ani druh zvířete, které stopy zanechalo, a nelze říci, zda šlo o psa, kočku, nebo jiného živočicha. Stejně tak chybí údaje o přesném stáří stavby a o tom, k jakému účelu budova sloužila. Tyto podrobnosti bude třeba doplnit z původní zprávy nebo z odborné publikace.

Přesto má takový typ nálezu svůj význam, který vyplývá ze způsobu výroby cihel v dávných dobách. Cihly se v tehdejším stavitelství běžně vyráběly z vlhké hlíny, která se tvarovala do forem nebo ručně a poté sušila na slunci. Dokud byla hmota měkká, mohlo do ní zanechat otisk cokoli, co po ní prošlo. Jakmile hlína zaschla, stopy se zachovaly a po tisíciletí přečkaly v hotové zdi či v jejích zbytcích. Podobné otisky tak archeologům nabízejí nenápadný pohled na každodenní život v místech, kde se cihly vyráběly, a na to, jak blízko sebe lidé a zvířata žili.

Otisky tlapek mohou být užitečné i z několika dalších důvodů. Svědčí o tom, že zvířata se pohybovala v prostoru, kde se cihly sušily, tedy pravděpodobně přímo v sídlišti nebo v jeho těsné blízkosti. Pomáhají také představit si organizaci výroby: cihly zřejmě schly na volném prostranství bez ochrany, takže po nich mohla projít domácí zvířata i volně se pohybující živočichové. Takové drobné stopy se obvykle nedostanou do písemných pramenů, protože starověcí písaři zaznamenávali spíše správu, obchod a náboženství než běžné drobnosti dne.

Anatolie patří k regionům s mimořádně bohatou archeologickou tradicí. Doba bronzová je tam spojena s rozvojem městských sídel, obchodních sítí a později i s mocnými státními celky. Stavby z nepálených cihel byly v oblasti rozšířené a jejich zbytky se dochovávají na řadě lokalit. Právě v nich archeologové opakovaně nacházejí nejrůznější nechtěné stopy, od otisků prstů výrobců přes zrnka obilí až po otisky zvířat. Nelze však bez doplňujících informací tvrdit, ke které konkrétní kultuře nebo lokalitě se nově hlášený nález vztahuje.

Je také nutné zdůraznit, že z dostupných údajů nevyplývá nic o tom, zda otisky vznikly záměrně, nebo zcela náhodou. Nejpravděpodobnější vysvětlení, tedy že zvíře přešlo přes čerstvě vyrobené cihly, je v souladu s tím, co je o výrobě cihel obecně známo. Je to ale pouze obecný kontext, nikoli potvrzený závěr vycházející z konkrétní studie. Pokud by badatelé v budoucnu dokázali určit druh zvířete podle velikosti a tvaru stopy, mohlo by to přinést i informace o tom, jaká zvířata lidé v tehdejších sídlištích chovali nebo tolerovali.

Zpráva v Archaeology Magazine patří mezi krátká upozornění na zajímavé archeologické objevy, která redakce časopisu pravidelně přináší. Další podrobnosti, například jména odborníků, přesné datování nebo případné publikované výsledky analýz, zatím nejsou k dispozici. Zájemci o téma by proto měli sledovat případné navazující zprávy a odborné studie, které by mohly nález zasadit do širšího archeologického kontextu a upřesnit, co všechno z drobných otisků tlapek můžeme o životě před tisíci lety skutečně vyčíst.