Americké studie spojují volební období s vyšším rizikem srdečních potíží

Volební den a období kolem něj mohou zatěžovat srdce, naznačují americké studie, o nichž napsala autorka Elizabeth Cooneyová v článku pro server STAT zveřejněném 30. října. Šlo by přitom o fyzický dopad politického napětí, který se dá změřit v nemocničních datech i v záznamech z implantovaných přístrojů.

Kardioložka Lindsey Rosmanová z Northwestern University, dříve působící na University of North Carolina, sledovala lidi s poruchou srdečního rytmu, kterým byly voperovány kardiostimulátory nebo defibrilátory. Tato zařízení průběžně zaznamenávají srdeční činnost, a umožnila tak porovnat období kolem voleb s klidnějšími týdny. V šestitýdenním období kolem prezidentských voleb v roce 2016 byla u těchto pacientů o 77 procent vyšší míra nepravidelného srdečního tepu než v kontrolním období. Studie probíhala v Severní Karolíně, která byla v roce 2016 takzvaným swing state, tedy státem s nejistým výsledkem a intenzivní kampaní.

Další data pocházejí od Matthewa Mefforda z Kaiser Permanente Southern California. Po volbách v roce 2020 zkoumal hospitalizace pro akutní kardiovaskulární onemocnění, včetně infarktů. V den voleb a bezprostředně po nich byly podle jeho studie významně častější než ve stejně dlouhém, pětidenním období o dva týdny dříve.

Obě práce jsou observační. Ukazují tedy souvislost, nikoli příčinu, a nelze z nich jednoznačně vyvodit, že právě volby vyvolaly zdravotní komplikace. Rosmanová zároveň upozorňuje, že se výsledky týkají především lidí s vyšším kardiovaskulárním rizikem. Takových lidí přitom není málo: téměř polovina dospělých v USA má některou formu srdečně-cévního onemocnění, včetně vysokého krevního tlaku.

Vysvětlení, proč může psychické vypětí srdci škodit, je podle výzkumníků několik. Stres aktivuje reakci „boj nebo útěk“, při níž stoupá hladina adrenalinu a zároveň slábne vliv bloudivého nervu, který běžně srdeční činnost tlumí a stabilizuje. Roli může hrát také zánět a hormon kortizol. K tomu se přidává stresové chování: lidé hůře spí, někdy vynechají léky, jedí nezdravěji a častěji sahají po alkoholu nebo kofeinu. I tyto změny samy o sobě zvyšují zátěž pro srdce.

Že emočně silné události dokážou zasáhnout do zdraví, doložily už dřívější studie. Vyšší výskyt srdečních příhod popisují po útocích z 11. září, po zemětřeseních i během zápasů mistrovství světa ve fotbale. Volby tak do této řady zapadají jako další událost, která může na řadu lidí působit podobným způsobem.

Rosmanová plánuje celostátní navazující studii, která se zaměří na volby v letech 2020 a 2024. Chce také využít nositelná zařízení, jako jsou chytré hodinky, jež by umožnila sledovat srdeční rytmus u mnohem většího počtu lidí než jen u nositelů implantátů. Takový přístup by podle ní mohl přesněji ukázat, kdo je stresem ohrožen nejvíce.

Pro samotné voliče má výzkumnice několik praktických doporučení. Lidé by měli omezit sledování zpráv a sociálních sítí, zejména před spaním, protože právě večerní proud znepokojivých informací může narušit odpočinek. Důležité je dbát na dostatek spánku a pohybu a pravidelně užívat předepsané léky. Ke zklidnění mohou pomoci meditace, jóga, procházky nebo cvičení.

Samotné číslo 77 procent je třeba číst opatrně. Týká se specifické skupiny pacientů s již existující poruchou rytmu a jednoho státu v jednom volebním roce, a nelze ho automaticky vztáhnout na celou populaci. Nejde o důkaz, že volby způsobují infarkty, ale o upozornění, že období silného společenského napětí může být pro zranitelné lidi zdravotně rizikové. Právě proto Rosmanová chce výsledky ověřit na širším vzorku a v dalších volebních cyklech.

Výzkum v oblasti chronických onemocnění, k němuž se článek váže, podporuje Bloomberg Philanthropies.