253 let od objevu Galaxie Vírové: jak Messier katalogoval M51

Francouzský astronom Charles Messier objevil 13. října 1773 galaxii, která dnes patří k nejznámějším a nejfotografovanějším objektům noční oblohy – Galaxii Vírovou, označovanou také jako Messier 51 nebo M51. Učinil tak ve Francii v době, kdy zastával post hlavního astronoma pařížské Marine Observatory.

Messierovým původním cílem vůbec nebylo katalogizovat galaxie. Byl především lovcem komet a při svém pozorování oblohy narážel na objekty, které vypadaly podobně jako komety, ale jimi nebyly – mlhavé skvrny bez pohybu vzhledem k hvězdám. Aby sám sebe i další astronomy ušetřil zbytečné práce a záměny, začal si tato tělesa systematicky zapisovat. V roce 1773 takto katalogoval více než 50 podobných objektů, mezi nimiž skončila i galaxie, jež dostala pořadové číslo 51 a stala se součástí dnes proslulého Messierova katalogu.

Galaxie Vírová se nachází v souhvězdí Honicích psů, latinsky Canes Venatici, odtud také pochází její anglické označení Hunting Dogs. Od Země je vzdálená přibližně 31 milionů světelných let, což ji i s ohledem na dobu jejího objevu řadí mezi vzdálenější tělesa, která bylo možné pozorovat tehdejšími dalekohledy. Její jasnost dosahuje hodnoty 8,4 na astronomické škále, díky čemuž ji lze při dobrých podmínkách zachytit i menšími amatérskými přístroji, byť pouhým okem viditelná není.

Svůj název galaxie získala podle charakteristického tvaru – výrazných spirálních ramen, která jí dala vzhled připomínající vír nebo vodní spirálu. Právě tato struktura z ní udělala jeden z nejoblíbenějších objektů pro pozorování i fotografování v amatérské i profesionální astronomii. Spirální ramena jsou zřetelně patrná a galaxie je považována za jeden z prvních příkladů spirální galaxie, jejíž tvar byl jasně rozpoznán.

Zajímavostí je, že podle vědců není tento nápadný spirální tvar náhodný ani výsledkem čistě vnitřního vývoje galaxie. Vědci se domnívají, že charakteristická spirální struktura M51 je důsledkem gravitační interakce s menší sousední galaxií označovanou NGC 5195. Tato menší galaxie se podle současných poznatků zhruba před 500 miliony let přiblížila k hlavnímu disku Vírové galaxie a pravděpodobně jím i prošla. Taková blízká gravitační interakce mezi dvěma galaxiemi dokáže výrazně ovlivnit rozložení hmoty, plynu a hvězd v postižené galaxii a může vyvolat právě vznik výrazných spirálních ramen, jaká dnes u M51 pozorujeme.

Galaxie NGC 5195 je dodnes vizuálně spojena s M51 a na fotografiích pořízených výkonnými dalekohledy je patrné, jak obě tělesa spolu gravitačně interagují. Tento pár galaxií se stal pro astronomy cenným příkladem toho, jak srážky a blízká setkání galaxií formují jejich konečnou podobu, a M51 je díky tomu často využívána i jako modelový případ při studiu podobných interakcí jinde ve vesmíru.

Objev Galaxie Vírové Charlesem Messierem je dnes vnímán jako jeden z mnoha příspěvků, které tento astronom učinil k poznání vesmíru, aniž by si to v danou chvíli plně uvědomoval. Jeho primárním cílem bylo usnadnit práci lovcům komet, ale vedlejším produktem jeho systematického pozorování se stal katalog, který dodnes nese jeho jméno a obsahuje desítky objektů klíčových pro moderní astronomii – galaxie, mlhoviny i hvězdokupy. Messier 51 patří mezi ty nejvýraznější a nejstudovanější z nich.

I více než dvě století po svém objevu zůstává Galaxie Vírová oblíbeným cílem pozorovatelů oblohy i vědeckého výzkumu. Díky své poloze v souhvězdí Honicích psů, relativní blízkosti k Zemi v kosmických měřítcích a výrazné spirální struktuře nadále slouží jako jeden z nejlépe zdokumentovaných příkladů toho, jak gravitační interakce mezi galaxiemi dokáže formovat jejich vzhled na stovky milionů let dopředu.